Pro učitele

 

Základní škola a mateřská škola, Nenkovice, příspěvková organizace
 
ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY
část:  2. ŠKOLNÍ ŘÁD
Č.j.:
 123-2 /2012
Vypracoval:
PaedDr. Roman Liebiger, ředitel školy
Schválil:
PaedDr. Roman Liebiger, ředitel školy
 
Pedagogická rada projednala dne
19.4.2012
Školská rada projednala dne:
 
Směrnice nabývá platnosti ode dne:
19.4.2012
Směrnice nabývá účinnosti ode dne:
1.9.2012
Změny ve směrnici jsou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu.

 
Obecná ustanovení
Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí organizačního řádu školy
 
 
Práva a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky,
 
1. Žáci mají právo:
 
a) Na vzdělávání a školské služby podle školského zákona,
b) být informováni o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
c) ve škole pracuje žákovský parlament, který je nástrojem vlivu žáků na dění ve škole. Každá třída (od třetího ročníku) si volí do parlamentu svého zástupce. Žákovský parlament je orgánem žáků, který umožňuje demokratickou cestou prosazovat nejvhodnější řešení problémů, uspokojování potřeb a zájmů žáků. Žákovský parlament spolupracuje se svým koordinátorem (pověřeným pedagogickým pracovníkem školy), ředitelem školy a výborem sdružení rodičů. Parlament je volen na začátku školního roku. V každé třídě si žáci volí samosprávu, která plní služby ve třídě,
d) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje,
e) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání,
f) žáci mají právo na prominutí zkoušení. V praxi to znamená, že mohou odmítnout být zkoušeni, a to v předmětech se čtyřhodinovou týdenní dotací jedenkrát za půl roku a v předmětech s dvouhodinovou týdenní dotací jedenkrát za rok,
g) žák má právo využívat veškeré prostory určené k výuce, materiální vybavení školy (i učebnu informatiky) a další dostupné prostředky, které škola vlastní ke vzdělávání dětí. Vše může využívat se svolením dospělého pracovníka školy. Zodpovídá však za ztrátu nebo zničení půjčené školní pomůcky.
 
 
Rodiče mají právo zejména na:
 
a) svobodnou volbu školy pro své dítě
b) rodiče mají možnost informovat se osobně o chování a prospěchu svých dětí i v době mimo třídní schůzky. Tato jednání jsou však možná jen po předchozí dohodě s vyučujícím a zásadně v době mimo vyučování,
c) informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím
d) nahlížet do výroční zprávy, pořizovat si z ní opisy a výpisy,
e) právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14 školského zákona
f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona,
g) právem rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nebo mimořádně nadaného žáka je žádat na škole vypracování individuálního vzdělávacéího nebo výchovného programu. Povinností rodičů je doložit tento požadavek odborným posudkem poradenského zařízení, který bude stanovovat doporučení pro školu. Pokud tak rodiče neučiní, přistupuje se k dítěti jako k žákovi s běžnými výukovými a výchovnými potřebami,
h) volit a být voleni do školské rady,
i) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka,
j) pokud mají pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, mohou nejpozději do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka,,
k) podat žádost řediteli školy o povolení opakovat ročník z vážných zdravotních důvodů, a to i u žáka, který již jednou na daném stupni základní školy ročník opakoval,
l) podat žádost řediteli školy o povolení opakovat ročník u žáka, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl, nebo nemohl být hodnocen. Nejpozději však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku,
m) na základě žádosti zákonného zástupce žáka může ředitel školy ze zdravotních nebo jiných důvodů žáka uvolnit zcela nebo částečně z vyučování některého předmětu, zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka,
n) v předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na základě žádosti rodičů a písemného doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Je-li tělesná výchova první nebo poslední vyučovací hodinu, může být žák uvolněn bez náhrady, v jiných hodinách je výuce přítomen
            Zaměstnanci školy, žáci a rodiče jsou si navzájem partnery a kolegy, nikoliv soupeři. Prosíme rodiče, aby byli nápomocni radou a odbornými znalostmi, aby nabídli škole náměty pro obohacení výchovně vzdělávacího procesu (např. exkurze, výlety), věnovali škole věcný nebo sponzorský dar.
 
2. Žáci jsou povinni:
 
a) Řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,
b) dodržovat školní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem,
d) žák zvolí ve škole vhodnou obuv tak, aby neznečišťoval a neničil podlahové krytiny.
 
Rodiče jsou povinni
a) Zajistit, aby dítě docházelo řádně do školy, v případě, že nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce docházet do školy, vytvořit podmínky pro vzdělávání na základě stanovení způsobu vzdělávání ředitelem školy,
b) rodiče žáků postupují při omlouvání nepřítomnosti žáka podle §50 školského zákona č. 561/2004 Sb. Škola musí být informována o nepřítomnosti žáka nejpozději třetí kalendářní den. Pozdější dodatečné snahy o omluvu jsou v rozporu se zákonem a tedy nepřípustné.
 Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád následovně:
Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze na základě písemné omluvy rodičů, kterou žák předloží vyučujícímu hodiny - při uvolnění na jednu hodinu, nebo třídnímu učiteli – při uvolnění na více hodin.
Při absenci z důvodu nemoci delší než tři dny může škola vyžadovat doložení nepřítomnosti žáka od příslušného lékaře,
c) na vyzvání ředitele školy nebo třídního učitele se osobně zúčastnit projednávání otázek týkajících se vzdělávání dítěte,
d) informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, o zdravotních obtížích žáka nebo o jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje do školní matriky podle §28, odst.2a3 zákona 561/2004 Sb. a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a změny v těchto údajích.
 
3. Chování žáků
 
a) Žák se ve škole chová slušně k dospělým i jiným žákům školy, dbá   pokynů pedagogických a provozních pracovníků, dodržuje školní řád školy a odborných učeben. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani   jiných osob,     
 
b) žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastní   se činností organizovaných školou. Účast na vyučování nepovinných   předmětů a docházka do zájmových kroužků a do školní družiny je pro přihlášené žáky povinná. Odhlásit se může   vždy ke konci pololetí,     
 
c) žák chodí do školy vhodně a čistě upraven a oblečen,    
 
d) žák zachází s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržuje své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chrání   majetek před poškozením; nosí do školy učebnice a školní potřeby   podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů,     
 
e) před ukončením vyučování žáci z bezpečnostních důvodů neopouštějí   školní budovu bez vědomí vyučujících. V době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem,     
 
f) žáci chrání své zdraví i zdraví spolužáků; žákům jsou zakázány všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití alkoholických nápojů, zneužívání návykových a zdraví škodlivých   látek),     
 
g) žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin nebo pokynů vyučujících,
 
h) žák se řádně a systematicky připravuje na vyučování,
 
i) žák má právo na ochranu před jakoukoli formou diskriminace a násilí, má právo na vzdělání a na svobodu myšlení, projevu, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek, má právo být seznámen se všemi předpisy se vztahem k jeho pobytu a činnosti ve škole. Každý úraz nebo vznik škody, ke kterému došlo v souvislosti s činností školy hlásí bez zbytečného odkladu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy,
 
j) žák nenosí do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost jeho nebo jiných osob. Cenné předměty, včetně šperků a mobilních telefonů odkládá pouze na místa k tomu určená,
 
k) zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto řádem,
 
l) při porušení povinností stanovených tímto školním řádem lze podle závažnosti porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele,
c) důtku ředitele školy.
Škola neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci a zaznamená je do dokumentace školy.
 
4. Zaměstnanci školy     
 
a) Učitelé věnují individuální péči dětem z málo podnětného rodinného   prostředí, dětem se zdravotními problémy, dbají, aby se zdraví žáka a zdravý vývoj nenarušil činností školy. Berou ohled na výsledky lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v pedagogicko psychologických   poradnách a na sdělení rodičů o dítěti. Třídní učitelé průběžně seznamují ostatní pedagogy o nových skutečnostech zjištěných u žáka - problémy s chováním, prospěchem, zdravotní a rodinné problémy. Všichni vyučující zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při   činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláním. Pravidelně a soustavně informují zástupce žáka o prospěchu žáka, sdělují jim všechny závažné známky. Informují je o každém mimořádném zhoršení prospěchu žáka.     
Učitelé evidují a kontrolují absenci žáků. Vyžadují od rodičů omluvu nepřítomnosti. Na žádost rodičů uvolňují žáka z vyučování, vždy na základě písemné žádosti o uvolnění. Není přípustná omluva telefonicky, mailem či faxem. Pravidelně informují rodiče o prospěchu a chování žáků prostřednictvím sešitů, třídních katalogů a žákovských knížek, při hovorových hodinách a třídních schůzkách s rodiči. Souhrnné hodnocení píší dle potřeby do žákovských knížek tak, aby byla zajištěna informovanost rodičů o prospěchu a chování žáků podle požadavků klasifikačního řádu. Kontrolují, zda rodiče sledují zápisy v žákovských knížkách,
 
b) pedagogičtí zaměstnanci přicházejí do školy nejméně 15 minut před zahájením vyučování a výchovné činnosti, dostatečně včas před výkonem dozoru nad žáky,
 
c) po skončení poslední vyučovací hodiny překontrolují pořádek ve třídě, uzavření oken, uzavření přívodu vody a vypnutí elektrických spotřebičů. Pedagog odchází ze třídy poslední. Třídní knihu odnáší do sborovny. Při odchodu z budovy kontrolují uzavření a zajištění oken a dveří ve sborovně. Před odchodem z budovy se ve sborovně seznámí s přehledem zastupování a dozorů na další dny,
 
d) ve škole se nekouří,     
 
e) v budově lze používat pouze evidované elektrické spotřebiče. K vaření vody na nápoje je povoleno používat pouze varné konvice zakoupené školou, v době mimo provoz musí být konvice umístěna mimo podložku, ze které je napájena e. energií.
 
 
Provoz a vnitřní režim školy     
 
Režim činnosti ve škole
 
a) Vyučování začíná v 7.35 hodin. Vyučování probíhá podle časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek, které je součástí tohoto řádu. Tyto údaje mají žáci zapsány v žákovských knížkách. Vyučování končí nejpozději v 15.45 hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat, v tomto případě je odlišná doba ukončení vyučování oznámena rodičům,
b) školní budova se pro žáky otevírá v 7.15 hodin. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dohled. Dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehled dohledů je vyvěšen na všech úsecích, kde dozor probíhá,   
 
c) přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 20 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá 50 minut,
Rozpis zvonění

1. vyučovací hodina
 
7.35
-
8.20
2. vyučovací hodina
 
8.30
-
9.15
3. vyučovací hodina
 
9.35
-
10.20
4. vyučovací hodina
 
10.30
-
11.15
5. vyučovací hodina
 
11.25
-
12.10
6. vyučovací hodina
 
12.20
-
13.05
7. vyučovací hodina
 
13.10
-
13.55
8. vyučovací hodina
 
14.05
-
14.50
9. vyučovací hodina
 
15.00
-
15.45

 
d) po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky na místa k tomu určená - v šatnách a ihned odcházejí do učeben. V šatnách se nezdržují a nevysedávají tam. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího,     
 
d) při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků,
 
e) bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci, pedagogickými i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům,
 
f) při výuce některých předmětů, zejména nepovinných a volitelných, lze dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy, počet skupin a počet žáků ve skupině se určí rozvrhem na začátku školního roku, zejména podle prostorových, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu,

g) nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24,
 
h) škola  při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů,
 
i) škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytuje žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví,
 
j) škola vede evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci i), vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím,
 
k) o všech přestávkách je umožněn pohyb dětí mimo třídu. Velké   přestávky jsou za příznivého počasí určeny k pobytu dětí mimo budovu školy,     
 
l)  provoz školy probíhá ve všedních dnech, od 6.30 do 15.45 hodin. Úřední hodiny sekretářky jsou vyznačeny na vchodových dveřích,     
 
m)  v období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce,
 
n) za pobyt žáka ve školní družině platí zástupci žáka poplatek. Výši úplaty stanoví ředitel školy ve směrnici pro činnost školní družiny a zveřejňuje na veřejně přístupném místě. Poplatek je splatný předem – žák může být zapsán do školní družiny až po úhradě poplatku. O snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním, rozhoduje ředitel školy, podrobnosti jsou opět uvedeny ve směrnici pro činnost školní družiny.
 
Režim při akcích mimo školu

a) Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy - pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům,
 
b) při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce, podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků,
 
c) při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. Škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou akci mimo budovu školy předem projedná organizující pedagog s vedením školy zejména s ohledem na zajištění BOZP. Akce se považuje za schválenou uvedením v měsíčním plánu práce školy, kde zároveň s časovým rozpisem uvede ředitel školy jména doprovázejících osob,
 
d) při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 1 den předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do žákovské knížky, nebo jinou písemnou formou,
 
e) při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu   školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské   kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích   zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají   všech pokynů pracovníků tohoto zařízení,     
 
f) pro pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní směrnice školy zahrnující i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků:
-       směrnice pro školy v přírodě,
-       lyžařské výcvikové kurzy,
-       zahraniční výjezdy,
-       školní výlety.
Za dodržování předpisů o BOZP odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy,
 
g) součástí výuky je také výuka plavání ve třídách prvního stupně a lyžařský výcvik na druhém stupni. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako bruslení, školy v přírodě, atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají škole písemné lékařské potvrzení ne starší jednoho roku,
 
h) chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení,
 
i) při zapojení školy do soutěží bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží zajišťuje vysílající škola, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor,
 
j) u sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.
 
 
 
 
 
Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,
 
a) všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby   neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob,  
 
b) žákům není v době mimo vyučování dovoleno zdržovat se v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dozor způsobilou osobou,      
 
c) každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou žáci hlásí ihned vyučujícímu, nebo pedagogickému dozoru,
 
d) žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele,
 
e) při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, v laboratoři   zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny,   dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení   žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami,
 
f) školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dozírajícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob: 7.15   - 7.35 školník; při odchodu žáků domů z budovy ven dozírající pedagogové podle plánu dozorů. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovaně po budově. Během provozu školy jsou zevnitř volně otevíratelné dveře hlavního vchodu i všech únikových východů,
 
g) ve všech budovách a prostorách školy platí přísný zákaz - požívání   alkoholu - používání ponorných el. vařičů - ponechávat peníze   v hotovosti a osobní cenné věci volně ve stolech, skříních ve třídě   i v kabinetech, ponechávat je ve škole přes noc,    
 
h) šatny s odloženými svršky žáků jsou uzamčeny, klíče od šaten mají žákovské služby třídy určené třídním učitelem. Třídní učitelé určí služby žáků tak, aby bylo možno toto opatření dodržovat   i během dělené a odpolední výuky žáků. Uzamčení všech šaten kontroluje v 7.35 a průběžně během výuky školník,      
 
i) všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů, poskytovat žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví,
 
j) všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy, 
 
k) po poslední vyučovací hodině dopoledního a odpoledního vyučování vyučující předává žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny vychovatelkám školní družiny. Ostatní odvádí do šaten a stravující se žáky pak do školní jídelny. Dozor v šatnách nad žáky odcházející z budovy vykonává pedagog, který žáky do šatny odvedl,    
 
l) pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při   práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky, ohrožující zdraví a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností   informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých   schopností a možností zabránit vzniku škody. Sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka   informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby. Třídní učitelé zajistí, aby každý žák měl zapsány v žákovské knížce tyto údaje: adresu, telefonní čísla rodičů do zaměstnání a domů, adresu a jméno ošetřujícího lékaře. 
Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dověděl první,     
   
m) pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dozoru dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři atd. Škola odpovídá za žáky v době dané   rozvrhem výuky žáka, včetně nepovinných předmětů, přestávek a stravování. 
 
 Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem
 
Doporučené postupy školy
 
1.      Vytvořit podmínky pro předcházení výskytu případů užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně všech školních akcí i mimoškolní činnosti.
2.      Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně veškerých školních akcí.
3.      Školním řádem školy a vnitřním řádem školského zařízení (dále jen „školní řád“) jasně vymezit zákaz užívání návykových látek ve škole, jejich nošení do školy.
4.      Poskytovat žákům a zákonným zástupcům nezbytné informace nutné k zajištění jejich ochrany před tímto jevem.
5.      Poskytovat žákům věcné a pravdivé informace o návykových látkách formou, která je přiměřená jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji.
6.      Působit na žáky v oblasti primární prevence užívání návykových látek.
7.      Do veškerých poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví zakotvit informace o nebezpečnosti užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.
8.      Poskytovat žákům, kteří mají s užíváním návykových látek problémy, jakož i jejich zákonným zástupcům, informace o pomáhajících institucích a možnostech řešení situace.
9.      Při řešení případů souvisejících s užíváním návykových látek nebo distribucí OPL je třeba spolupracovat s dalšími zainteresovanými institucemi – Policie ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí, školská poradenská zařízení apod.
10. V případech, které stanoví zákon, plnit ohlašovací povinnost směrem k orgánům činným v trestním řízení, orgánům sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům žáka.
 
Tabákové výrobky
Ve vnitřních i vnějších prostorách všech typů škol je zakázáno kouřit. Kouřit zde nesmějí žádné osoby a není možné ani zřizovat kuřárny nebo místa pro kouření vyhrazená.
1.      Prostory školy jsou označeny viditelným textem doplněným grafickou značkou zákazu kouření. Takto jsou označeny vnitřní i vnější prostory.
2.      Kouření v prostorách školy je zakázáno pod sankcemi uvedenými ve vyhlášce o základním vzdělávání.
 
Konzumace tabákových výrobků ve škole
1.      V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci tabákových výrobků v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.
2.      Tabákový výrobek je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.
3.      Pedagogický pracovník dále postupuje podle školního řádu školy: o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka, (zejména odkud, od koho má tabákový výrobek), který založí školní metodik prevence do své agendy.
4.      V případě porušení zákazu kouření informuje třídní učitel zákonného zástupce nezletilého žáka.
5.      V závažných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliže se jednání opakuje, vyrozumí škola orgán-sociálně právní ochrany obce s rozšířenou působností. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc.
6.      Z konzumace tabákových výrobků ve škole je třeba vyvodit sankce.
 
 
 
Alkohol
Prodej nebo podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let je v ČR zakázáno. Zakázáno je rovněž osobám mladším 18 let alkohol nabízet, anebo je v konzumaci alkoholu podporovat.
1.      Tímto školním řádem škola stanoví zákaz užívání alkoholu v prostorách školy v době školního vyučování i na všech akcích školou pořádaných.
2.      Podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let může být trestným činem nebo přestupkem.
 
Konzumace alkoholu ve škole
1.      V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.
2.      Alkohol je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.
3.            Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.
4.            V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.
5.            Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy: Oudálosti sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud, od koho má alkohol), který založí školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy.
6.            V případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.
7.            Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností vyžadovat pomoc.
8.            Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky.
9.            Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.    
10.        V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola potřebné informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.
11.        Z konzumace alkoholu ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných žáků k užívání alkoholických nápojů.
12.        V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce nebo zletilého žáka či studenta s orientačním testováním žáka na přítomnost alkoholu. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka.
13.        Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem alkoholu, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.
 
 
 
Nález alkoholu ve škole
 
1. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy alkohol, postupují takto:
a)      Tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury.
b)      O nálezu ihned uvědomí vedení školy.
c)      Nalezenou tekutinu uloží u vedení školy pro případ usvědčujícího důkazu.
d)      Zpracují stručný záznam o události.
 
2. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka alkohol, postupují takto:
a)      Zabavenou tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.
b)      O nálezu ihned uvědomí vedení školy.
c)      O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením žáka, u kterého byl alkohol nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce. Zápis záznamu založí školní metodik prevence do své agendy.
d)      O nálezu vyrozumí zákonného zástupce žáka, a v případě, že se jedná o opakovaný nález u téhož žáka, i orgán sociálně-právní ochrany dítěte, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností.
e)      V případě podezření, že alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u žáka, který se jím intoxikoval, předají zajištěnou tekutinu přivolanému lékaři.
 
 
Omamné a psychotropní látky
 
Zakázána je výroba, distribuce, přechovávání, šíření i propagace omamných a psychotropních látek, a to bez ohledu na věk žáka a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo. Zakázáno je rovněž navádění k užívání těchto látek.
1.      Tímto školním řádem škola stanovuje zákaz užívání OPL a jejich distribuci a přechovávání. Současně stanovuje zákaz vstupu do školy pod jejich vlivem. Školním řádem stanovuje rovněž tyto sankci za porušení zákazu: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Porušení zákazu bude vždy projednáváno na pedagogické radě za účelem hodnocení klasifikace chování žáka.
2.      Ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a 188 a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, se sám vystavuje trestnímu stíhání. Překazit takový čin lze tím, že ho včas oznámí orgánům Policie ČR nebo státnímu zástupci.
 
Konzumace OPL ve škole
1.      V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci OPL v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.
2.            Návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat.
3.            Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.
4.            V případě, kdy je žák pod vlivem OPL do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.
5.            Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy. Především ihned zajistí vyjádření žáka a vyrozumí vedení školy.
6.            V případě, že žák není schopen pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.
7.            V případě, že žák není schopný dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.
8.            Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc.
9.            Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy).
10.        Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.
11.        V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.
12.        Z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uživatele. Uživatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, užívání OPL je porušením školního řádu.
13.        Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání.
14.        V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost OPL (zkouška ze slin), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce, resp. žáka staršího 18 let s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka.
15.        Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem OPL, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.
 
Distribuce OPL ve škole
1.      Distribuce OPL je v České republice považována za protiprávní jednání. Je proto zakázána a může být kvalifikována jako trestný čin. Množství, které žák distribuuje, není nijak rozhodující.
2.      Přechovávání OPL je také vždy protiprávním jednáním. Množství, které u sebe žák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíže specifikováno buď jako přestupek nebo v případě množství většího než malého jako trestný čin, ale toto množství nemusí mít žádný vliv na kázeňský postih, který je stanovený školním řádem.
3.      Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že ve škole došlo k distribuci OPL, musí o této skutečnosti škola vždy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protože se jedná o podezření ze spáchání trestného činu.
4.      Jestliže se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností.
5.      Pokud v rámci tohoto podezření zajistí pracovníci školy nějakou látku, postupují způsobem popsaným níže.
 
 
 
 
Nález OPL ve škole
 
V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:
 
Látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.
O nálezu ihned uvědomí vedení školy.
Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloží látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, přelep opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ji do školního trezoru.
O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky.
 
V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:
 
(1) Zabavenou látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.
(2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.
(3) O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením žáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce.
(4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce žáka.
(5) V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři. Může to usnadnit léčbu, neboť u řady jedů jsou známy protijedy. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR.
 
V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, že některý z žáků má nějakou OPL u sebe, postupují takto:
 
(1) Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této   situace spadá do kompetence Policie ČR.
(2) Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce žáka.
(3) Žáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem. U žáka v žádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.
 
 
 
 
 
Krádeže, vandalizmus
 
Krádeže, zejména mobilních telefonů, a ničení školního majetku, jsou nejčastějšími formami protiprávního jednáním, se kterými se lze v  prostředí škol setkat.
 
Jak postupovat preventivně proti krádežím
 
Krádeže jsou protiprávním jednáním a jakmile se škola o takovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení, nebo doporučí poškozenému (jeho zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil.
Nošení cenných věcí (zejména věcí malých rozměrů) do školy je rizikové chování, které může vést k jejich odcizení. Škola žákům doporučuje cenné věci, které nesouvisí s vyučováním a vzděláváním nemají žáci do školy nebo školského zařízení nosit, případně je mohou odkládat na místa k tomu určená. Pokud takové místo žáci nemají stanoveno, platí pro ně zákaz odkládání těchto věcí.
I v případě, že bude žákům doporučeno nenosit do školy věci nesouvisející s vyučováním, nelze se odpovědnosti za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech jednostranně zprostit a za klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá do výše 5 000 Kč (§ 1 nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník); pokud budou věci převzaty do úschovy, hradí se škoda bez omezení.   
 
Pedagogové vedou žáky k tomu, aby dokázali protiprávní jednání rozpoznat, byli všímaví vůči svému okolí a v případě, kdy budou svědky takového jednání, ohlásili věc pedagogickému pracovníkovi školy.
 
Jak postupovat při nahlášení krádeže žákem
 
O události pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného. Věc předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení Policie ČR), nebo poučit poškozeného žáka (jeho zákonného zástupce), že má tuto možnost.V případě, že je znám pachatel, je třeba nahlásit věc orgánu sociálně-právní ochrany (byl-li pachatel mladší 18 let) a současně věc předat orgánům činným v trestním řízení.
 
 
 
 
Jak postupovat preventivně proti vandalismu
 
Každý je odpovědný za škody, které svým jednáním způsobil, a proto po něm bude škola požadovat náhradu, jestliže škodu způsobil úmyslně nebo z nedbalosti.V poučeních o bezpečnosti a ochraně zdraví je třeba se problematice vzniklých škod věnovat a žáky opakovaně upozorňovat na jednání, které k poškození majetku vede a jak se takovému jednání vyhnout.
 
Jak postupovat při vzniku škody
Jakmile vznikne škoda na školním majetku, je třeba o celé záležitosti vyhotovit záznam a pokusit se odhalit viníka. V případě, že viníka škola zná, může na něm (jeho zákonném zástupci) vymáhat náhradu škody. V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradu škody, může škola vymáhat náhradu soudní cestou.
 
 
 
 
 
Evidence úrazů.
a)    Záznam o úrazu provádí zaměstnanec školy, který v době vzniku úrazu vykonával nad žáky dohled. Pokud byl úraz ohlášen dodatečně žákem nebo jeho zákonnými zástupci, záznam provádí opět zaměstnanec, během jehož dohledu k úraz údajně došlo, nebo třídní učitel.
b)    V knize úrazů se evidují všechny úrazy dětí, žáků a studentů (dále jen "úraz"), ke kterým došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví.
c)    Hlášení úrazu. O úrazu nezletilého žáka podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení jeho zákonnému zástupci. Pokud nasvědčují zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek,, podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky. Dále o úrazu podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení pojišťovně, u které je škola nebo školské zařízení pojištěno pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků.
d)    Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu, podléhají režimu ochrany osobních údajů podle planých právních předpisů.
 
 
 
Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany žáků.
 
 
1. U každého svévolného poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků,učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od rodičů žáka, který poškození způsobil. Pokud byl vznik škody umožněn nedostatečným dozorem nad žákem, na náhradu škody od rodičů není právní nárok Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.
 
2. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí - uzamykání šaten,tříd.
 
3.Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci do školy   nenosí. Hodinky, šperky, mobilní telefony apod. mají neustále u sebe, mají zakázáno je odkládat, pouze z bezpečnostních důvodů a na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu.     
 
4. Žáci škola a zaměstnanci školy odkládají osobní majetek pouze na místa k tomu určená.
 
5. Žákům základních škol jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle školského zákona. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Žáci jsou povinni řádně pečovat o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a poškozením, vrátit jej na konci roku v řádném stavu.
 
 
 
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
 
Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků,
 
 
1.Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby zákonní zástupci dětí byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta.
2.Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
3.Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
4.Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
5.U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
6.Žák, který plní povinnou školní docházku opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval.
7.Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
8. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
9. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
10. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele,
c) důtku ředitele školy.
11. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu.
12. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
13. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
14. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
15. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
16. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn,  pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odstavce 6 věty třetí školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
17. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
18. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
 
 
 
Pravidla pro sebehodnocení žáků:
 
1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.
2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.
3. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.
4. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:
    - co se mu daří
    - co mu ještě nejde, jaké má rezervy
    - jak bude pokračovat dál
5. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
6. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.
7. Na konci pololetí žák písemnou formou v ŽK provede sebehodnocení v oblasti:
- zodpovědnost
- motivace k učení
- sebedůvěra           
- vztahy v třídním kolektivu.
 
8. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
 
 
 
 
Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení,
 
 
Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií
Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
 
a) 1 - velmi dobré,
b) 2 - uspokojivé,
c) 3 - neuspokojivé.
 
       Stupeň 1 (velmi dobré): žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního     řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.    
      Stupeň 2 (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
       Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti vnitřnímu řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
Bodový systém pro hodnocení chování

5 bodů
 
sdělení rodičům do žákovské knížky
10 bodů
 
napomenutí třídního učitele
15 bodů
 
důtka třídního učitele
-       projevy vandalismu, jejichž odstranění si vyžádá čas a náklady
-       drobné podvody a lhaní
20 bodů
 
ředitelská důtka
-       projevy vandalismu, jejichž odstranění si vyžádá zvýšené náklady
-       jednorázová neomluvená absence do 1 dne
-       podíl na šikaně
-       krádež
-       jednorázové kouření v době, kdy je za žáka odpovědná škola
25 bodů
 
druhý stupeň z chování
-       za projevy vandalismu s trvalými následky
-       opakované falšování známek v žákovské knížce
-       opakovaná nebo delší neomluvená absence
-       iniciátor šikany
-       úmyslné poranění spolužáka se zdravotními následky
-       promyšlená krádež
-       opakované kouření, jednorázové požití alkoholu nebo drog v době, kdy je za žáka odpovědná škola

 
  Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
  Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
 
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - dobrý,
d) 4 - dostatečný,
e) 5 - nedostatečný.
  Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
 
  Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně.
  Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
 
a) prospěl (a) s vyznamenáním,
b) prospěl (a),
c) neprospěl (a)
d) nehodnocen (a).
  Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
 
d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
 
  Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
 
a) pracoval(a) úspěšně,
b) pracoval(a).
  Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
 
Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace
 
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
 
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
 
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
 
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
 
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
 
 
 
 Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií
 
1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.
2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
6. Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení
 
 

Prospěch
 
 
Ovládnutí učiva
 
1 – výborný
ovládá bezpečně
2 – chvalitebný
ovládá
3 – dobrý
v podstatě ovládá
4 – dostatečný
ovládá se značnými mezerami
5 - nedostatečný
neovládá
 
 
Myšlení
 
1 – výborný
pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný
2 – chvalitebný
uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý
menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný
nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou
5 - nedostatečný
odpovídá nesprávně i na návodné otázky
 
 
Vyjadřování
 
1 – výborný
výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný
celkem výstižné
3 – dobrý
myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný
myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 - nedostatečný
nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně
 
 
Celková aplikace vědomostí
 
1 – výborný
užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný
dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý
řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný
dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 - nedostatečný
praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
 
 
Aktivita, zájem o učení
 
1 – výborný
aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný
učí se svědomitě
3 – dobrý
k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný
malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 - nedostatečný
pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
 
 
Chování
 
 
1 – velmi dobré
Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 - uspokojivé
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
3 - neuspokojivé
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 
Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.
2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
5. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).
6. Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.
 
 
Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách,
 
1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
5. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
6. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
7. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
8. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
9. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
10. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
11. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
 
Způsob získávání podkladů pro hodnocení,
 
1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.     
2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující   zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho   výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné,   ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými   pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s   ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a   zdravotnickými pracovníky.
4. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. 
Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období.
Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.     
5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci   zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů,   výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek   hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a   praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel  sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky   - současně se sdělováním známek žákům.     
 
6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.  
7. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut,   informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní   vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni   mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
8.Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci   žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové   klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení,   písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání   pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento   klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.  
9. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá   o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých   předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka,   jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému   předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení,   léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující   respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde   byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.     
11. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na   konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební   výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň   prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné   období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat   známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.     
12. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování   se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a   15. dubnu.
13. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel   školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o   klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky   celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění   opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.     
14. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka:   třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního   a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní   zástupci žáka požádají.     
15. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání   na třídních schůzkách nebo hovorových hodinách, na které jsou rodiče   písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou v určený   termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje   o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům   žáka, nikoli veřejně.     
16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče   vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.     
17. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo   grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během   které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní   zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních   prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými   zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce   musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.     
18. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména   - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po   nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí dopisovat do   sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj   informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech   žáka, ale hodnotiti to, co umí, - učitel klasifikuje jen probrané   učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není   přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času   k naučení, procvičení a zažití učiva. - prověřování znalostí provádět   až po dostatečném procvičení učiva.        
19. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni   seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření,   které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu   získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv   učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.        
 
                                                                      
 
Závěrečná ustanovení
 
1.    Kontrolou provádění ustanovení této směrnice je statutárním orgánem školy pověřen ředitel školy
2.    O kontrolách provádí písemné záznamy
3.    Zrušuje se předchozí znění této směrnice č.j.:123-2/2009 ze dne 19.11.2009. Uložení směrnice v archivu školy se řídí spisovým řádem školy.
4.    Směrnice nabývá účinnosti dnem :1.9.2012
5.    Zaměstnanci školy s tímto řádem byli seznámeni na provozní poradě dne 19.4.2012.
6.    Žáci školy byli s tímto řádem seznámeni třídními učiteli ve dnech
7.    Zákonní zástupci žáků byli informováni o vydání řádu školy informací v žákovských knížkách, řád je pro ně zpřístupněn v hale školy a na webových stránkách školy.
 
V Nenkovicích dne 6.4.2012
 
 
 
…………………………………………………
                                                                                       PaedDr. Roman Liebiger - ŘŠ
 
Příloha:
 
Přehled právních předpisů ze kterých klasifikační řád vychází:
 
Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
Vyhláška č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
 
 
 
 
 
ZÁPIS DO MATEŘSKÉ ŠKOLY

1. Přijímání do MŠ a právní předpisy
2

2. Správní řízení
5
2.1. Zahájení řízení
5
2.2. Vzor žádosti o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání
7
2.2.1 Přidělení registračního čísla
8
2.3. Založení spisu
9
2.4. Obálka spisu
10
2.5. Zápisní list
11
2.6. Vydání rozhodnutí
12
2.7. Doručení rozhodnutí
12
2.8. Přijetí k předškolnímu vzdělávání – rozhodnutí o přijetí
14
2.9. Přijetí k předškolnímu vzdělávání – rozhodnutí o nepřijetí
15
2.10. Nabytí právní moci
16
2.11. Přerušení správního řízení
16
2.12. Usnesení o přerušení správního řízení
18
2.13. Vyrozumění o ukončení přerušení správního řízení
19
2.14. Stížnost proti postupu ředitele školy
19

3. Kritéria pro přijímání (příklady ze škol)
20

4. Kritéria pro přijímání z pohledu veřejného ochránce práv
23

Zpracováno k 26. 2. 2012


Předpokládá se, že vyhláška č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání bude brzy novelizována
















1. Přijímání do MŠ a právní předpisy

Věk dítěte

Organizace předškolního vzdělávání
(1) Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let.
(4) K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obec, v níž má dítě místo trvalého pobytu, zařazení dítěte do jiné mateřské školy.
§ 34 ŠZ


Místo a termín
(2) Ředitel mateřské školy stanoví v dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání pro následující školní rok a zveřejní je způsobem v místě obvyklým.
(7) Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku.
§ 34 ŠZ

1.2 Zápis do mateřské školy (Gesce odbor 22)
Místo, termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání pro následující školní rok stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem. Žádosti o přijetí do konkrétní mateřské školy podávají pouze zákonní zástupci dětí, které nejsou do této mateřské školy dosud přijaty.
Ředitel mateřské školy je podle § 34 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen školský zákon) povinen přijmout přednostně děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. V případě, že nelze toto dítě z kapacitních důvodů přijmout, má obec, ve které má dítě místo trvalého pobytu, povinnost zajistit mu podmínky pro předškolní vzdělávání v jiné mateřské škole (§ 179 odst. 2). Další kriteria pro přijetí k předškolnímu vzdělávání stanoví ředitel mateřské školy.
Soubor pedagogicko-organizačních informací pro mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a školská zařízení na školní rok 2010/2011


Rozhodnutí o přijetí
(3) Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce.
§ 34 ŠZ
O přijetí dítěte se vydá rozhodnutí ve správním řízení, v němž se uvede také den, k němuž se dítě do mateřské školy přijímá (tento den nemusí být totožný s datem vydání rozhodnutí). Teprve ke dni, k němuž se dítě do mateřské školy přijímá, se dítě stává dítětem mateřské školy se všemi tomu odpovídajícími právními důsledky.


Zdravotní stav
(5) Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem (§ 50 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví).
(6) O přijetí dítěte se zdravotním postižením rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost.
§ 34 ŠZ

Jesle nebo předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.
§ 50 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví


Přednostní přijímání dětí
(4) K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obec, v níž má dítě místo trvalého pobytu, zařazení dítěte do jiné mateřské školy
§ 34 ŠZ

Důsledky přijetí
Především je nutné zdůraznit, že v praxi často zmiňované rozlišování přijetí dítěte a nástupu dítěte do mateřské školy nemá náležitou oporu ve školské legislativě. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), upravuje v § 34 odst. 2 až 7 pouze přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání.
Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, a jedná-li se o mateřskou školu zřizovanou státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí (na tyto mateřské školy bude dále výklad omezen), rozhoduje v souladu s § 165 odst. 2 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb. ve správním řízení. O přijetí dítěte se v takovém případě vydá správní rozhodnutí, v němž se uvede také den, k němuž se dítě do mateřské školy přijímá (tento den nemusí být totožný s datem vydání rozhodnutí). Teprve ke dni, k němuž se dítě do mateřské školy přijímá, se dítě stává dítětem mateřské školy se všemi tomu odpovídajícími právními následky.
To znamená, že ode dne, k němuž bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání,
a) má toto dítě nárok na poskytování předškolního vzdělávání v konkrétní mateřské škole,
b) zákonný zástupce dítěte je povinen platit úplatu za předškolní vzdělávání podle § 123 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. a zároveň
c) právnická osoba vykonávající činnost mateřské školy má za podmínek stanovených v § 160 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. nárok na finanční prostředky státního rozpočtu poskytované podle § 161 odst. 6 prostřednictvím krajských normativů na předškolní vzdělávání tohoto dítěte.
Všechny účinky přijetí dítěte do mateřské školy uvedené v písmenech a) až c) musí nastat k témuž dni a bylo by obcházením zákona č. 561/2004 Sb., kdyby některé z těchto účinků byly v rozhodnutí stanoveny na pozdější dobu. Především není přípustné, aby právnická osoba vykonávající činnost školy byla příjemcem finančních prostředků státního rozpočtu na dítě, kterému ve skutečnosti neposkytuje předškolní vzdělávání. Taková situace by v některých případech nastala, kdyby platilo, že lze dítě k určitému datu přijmout a k pozdějšímu datu stanovit jeho „nástup“ do mateřské školy.
Dítě přijaté k 1. září 2005 do mateřské školy má, jak již bylo řečeno, nárok na poskytování předškolního vzdělávání v této škole. Tento nárok trvá i po dobu, kdy dítě do mateřské školy zatím nedochází. Zákonný zástupce projevením vůle, aby dítě „nastoupilo“ později, se tohoto nároku pro své dítě nezříká a mateřská škola musí být připravena poskytnout přijatému dítěti předškolní vzdělávání i před předpokládaným datem „nástupu“, tzn. kdykoliv ode dne jeho přijetí v souladu s organizací provozu mateřské školy.

Právní výklad MŠMT č. 1/2005



Docházka dítěte

(3) Mateřská škola s celodenním provozem poskytuje dětem vzdělávání déle než 6,5 hodiny denně, nejdéle však 12 hodin denně.
(4) Mateřská škola s polodenním provozem poskytuje dětem vzdělávání nejdéle 6,5 hodiny denně.
(5) Mateřská škola s internátním provozem poskytuje dětem celodenní vzdělávání i noční péči; v mateřské škole s internátním provozem je možné zřídit třídy s celodenním nebo polodenním provozem.
(6) V mateřské škole s celodenním provozem je možné zřídit třídy s polodenním nebo internátním provozem.
§ 1 vyhlášky č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání


(5) Při přijetí dítěte do mateřské školy stanoví ředitel mateřské školy po dohodě se zákonným zástupcem dítěte dny docházky dítěte do mateřské školy a délku pobytu v těchto dnech v mateřské škole.
§ 1a vyhlášky č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání


Počty dětí a jejich zařazování do ročníků

(2) Předškolní vzdělávání má 3 ročníky. V prvním ročníku mateřské školy se vzdělávají děti, které v příslušném školním roce dovrší nejvýše 4 roky věku. Ve druhém ročníku mateřské školy se vzdělávají děti, které v příslušném školním roce dovrší 5 let věku. Ve třetím ročníku mateřské školy se vzdělávají děti, které v příslušném školním roce dovrší 6 let věku, a děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.
(3) Do jedné třídy mateřské školy lze zařadit děti z různých ročníků.
§ 1a vyhlášky č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání


Počty přijatých dětí ve třídách mateřské školy
(1) Mateřská škola s jednou třídou má nejméně 15 dětí, mateřská škola se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 18 dětí ve třídě. Je-li v obci pouze jedna mateřská škola s jednou třídou, má nejméně 13 dětí, jediná mateřská škola v obci se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 16 dětí ve třídě.
(2) Třída mateřské školy se naplňuje do počtu 24 dětí.
(3) Třída, ve které jsou zařazeny děti se zdravotním postižením, má nejméně 12 dětí a naplňuje se do počtu 19 dětí.
§ 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání

Úplata

(1) V případě přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v průběhu školního roku oznámí ředitel mateřské školy stanovenou výši úplaty zákonnému zástupci při přijetí dítěte.
§ 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání

Firemní mateřské školy
(8) Zřizovatel může určit mateřskou školu nebo její odloučené pracoviště ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele. Na tuto mateřskou školu nebo odloučené pracoviště se nevztahují odstavce 2 až 4 a § 35 odst. 1. O přijetí do této mateřské školy nebo odloučeného pracoviště rozhoduje ředitel na základě kritérií stanovených zřizovatelem, je-li jím stát, kraj, obec nebo svazek obcí, a v ostatních případech rozhoduje na základě kritérií stanovených vnitřním předpisem právnické osoby vykonávající činnost školy. Kritéria pro přijímání do mateřské školy se zveřejňují předem, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 34 ŠZ

2. Správní řízení

Na rozhodování ředitelky školy o přijímání dětí do předškolního zařízení podle § 34 školského zákona se vztahuje správní řád (viz § 165 odst. 2 písm. b) školského zákona), neboť se zde zakládá právo (navštěvovat mateřskou školu) jmenovitě určené osobě (dítěti zastoupeném zákonným zástupcem) podle § 9 správního řádu.

§ 165
(2) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35,
Školský zákon č. 561/2004 Sb.



2.1. Zahájení řízení

Řízení o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání lze zahájit pouze na žádost účastníka řízení (§ 44 a následující správního řádu).

Zákonný zástupce dítěte musí tedy podat žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání.
Tuto žádost může podat:
- písemně nebo
- ústně do protokolu.
Formu podání si volí zákonný zástupce dítěte, proto tiskopis, který vypracuje škola pro podání žádosti, může mít pouze doporučující charakter. Podání žádosti ústně do protokolu znamená, že zákonný zástupce dítěte podá žádost ústně a ředitelka školy s ním sepíše protokol, který musí mít všechny náležitosti jako žádost písemná (§ 18 správního řádu).

Žádost musí mít tyto náležitosti (§ 45 správního řádu):
- kdo ji podává (jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování),
- co žadatel žádá (přijetí dítěte, u kterého uvede identifikační údaje, k předškolnímu vzdělávání, od konkrétně uvedeného data do doby zahájení povinné školní docházky),
- označení správního orgánu, jemuž je žádost doručována (ředitelce MŠ – jméno a příjmení, funkce, název a sídlo MŠ),
- další náležitosti, které stanoví zákon (očkování),
- podpis osoby, která tak činí.

Jednacím jazykem je jazyk český a v českém jazyce se vyhotovují všechny písemnosti (připouští se pouze slovenština). Písemnosti v cizím jazyce musí být doloženy v originálním znění spolu s úředně ověřeným překladem do češtiny.
(Pozn.: Příslušníci národnostních menšin mají právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny, náklady na tlumočení nese správní orgán – v ČR jsou např. menšiny bulharská, chorvatská, maďarská, německá, polská, romská, rusínská, ruská, řecká, slovenská, srbská, ukrajinská.)

Při podání žádosti je zákonný zástupce povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti (§ 36 odst. 4 správního řádu).


2.2. Vzor žádosti o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání

Žadatel: Jméno, příjmení
Místo trvalého pobytu, popřípadě jiná vhodná adresa pro doručování

Žádost
Mateřské škole ___________________.

Podle ustanovení § 34 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

žádám o přijetí mého dítěte ________________ , datum narození _______________ k předškolnímu vzdělávání k datu ___________.


Doplňující informace k žádosti: (blízkost školy od bydliště, starší sourozenec, …).
Zdravotní postižení …

Dávám svůj souhlas mateřské škole k tomu, aby v rámci přijímacího řízení zpracovávala a evidovala osobní údaje a osobní citlivé údaje mého dítěte ve smyslu všech ustanovení zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v platném znění. Svůj souhlas poskytuji pro účely vedení povinné dokumentace školy podle zákona č. 561/2004 Sb. školského zákona v platném znění, pro vedení nezbytné zdravotní dokumentace a psychologických vyšetření.
Byl jsem poučen o právech podle zákona č. 101/2000 Sb.
Byl jsem poučen o svých právech ve správním řízení, ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád) v platném znění, zejména o možnosti nahlížet do spisu.






V ___________ dne _________________


podpis zákonného zástupce

Přílohy u dítěte se zdravotním postižením:
1. Doporučení příslušného školského poradenského zařízení
2. Doporučení odborného lékaře


2.2.1 Přidělení registračního čísla

Vážení rodiče,
podali jste žádost o přijetí Vašeho dítěte k předškolnímu vzdělávání. O přijetí rozhodne ředitelka školy ve správním řízení. Podle novely školského zákona č. 561/2004 Sb., k 1. lednu 2012 rozhodnutí o přijetí již nebude automaticky zasíláno, ale bude oznámeno novým způsobem
- zveřejněním seznamu přijatých i nepřijatých dětí na přístupném místě ve škole (uvést kde, např. u vchodu do školy tak, aby bylo čitelné zvenčí a rodiče nemuseli vstupovat do budovy),
Seznam bude zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů. Předpokládaný termín zveřejnění je stanoven na den (uvést datum):
_________

V seznamu nemohou být uvedena jména, děti zde budou uvedeny pod registračními čísly. Pro tyto účely Vaší žádosti přiděluji registrační číslo:
_________

O přijetí vašeho dítěte bude v souladu s § 67 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu vyhotoveno písemné rozhodnutí, které bude součástí spisu Vašeho dítěte ve škole. Přijatým dětem nebude rozhodnutí v písemné podobě doručováno, můžete ale požádat o jeho vydání.
Rozhodnutí o nepřijetí ke vzdělávání bude zasláno v písemné podobě.
Brno 25. února 2012

(podpis)

titul, jméno, příjmení
ředitel školy

Školský zákon č. 561/2004 Sb., ve znění k 1.1.2012
§ 183, odst. 2
Rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o přijetí ke vzdělávání, se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a v případě základní …školy též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to alespoň na dobu 15 dnů, obsahuje datum zveřejnění… Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se vyhovuje žádostem o přijetí ke vzdělávání, za oznámená.

2.3. Založení spisu

O každé věci, která se rozhoduje podle správního řádu, se musí vést spis (§ 17 správního řádu).
Spis musí obsahovat:
- žádost zákonného zástupce dítěte popř. protokol (zákonný zástupce dítěte podal žádost ústně a ředitel školy s ním sepsal protokol o ústním jednání (§ 18 správního řádu),
- rozhodnutí ředitelky školy,
- doklad o předání rozhodnutí,
- další písemnosti, které se vztahují k věci (vyjádření školského poradenského zařízení, vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost),

Do spisu budou vkládány veškeré dokumenty, které se týkají správního řízení, případně tedy i
- informace o přerušení správního řízení,
- stížnost proti postupu správního orgánu,

Aby mohl mít spis všechny náležitosti, je nutné vést všechny úkony správního řízení individuálně, nelze proto mít např. hromadný seznam rodičů, kteří podepíší převzetí rozhodnutí. Rozhodnutí se proto vyhotoví ve dvou originálech, jeden předá škola žadateli, na druhém, který zůstane škole, potvrdí rodič převzetí rozhodnutí.

Jednotlivé dokumenty by měly být označeny číslem jednacím z podacího deníku, tím se zaznamená termín přijetí nebo odeslání. Kromě toho jsou označeny spisovou značkou – stejnou značkou jsou označeny písemnosti, které se vztahují k téže věci.
Spisové značky různých dokumentů školy jsou uvedeny ve vašem školním Spisovém a skartačním řádu.

2.4. Obálka spisu


SPIS Spisový znak B18
Číslo jednací /2012


Přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání




Jméno______________________________________datum narození___________________




Dokument Vyřízeno –
Podáno
dne Spisová značka Číslo jednací Nabytí právní moci
Žádost o přijetí
B18 /2012
Rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání B18 /2012
Usnesení o přerušení správního řízení
B18 /2012
Informace o ukončení přerušení správního řízení B18 /2012
Vyjádření školského poradenského zařízení, B18 /2012
Vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost B18 /2012
















2.5. Zápisní list
Mateřská škola__________________________________________

Zápisní list pro školní rok 2012/2013

Jméno a příjmení dítěte___________________________ Datum narození__________________
Rodné číslo _________________Místo narození_____________Mateřský jazyk____________
Státní občanství__________Trvalý pobyt ___________________________________________
Zdravotní pojišťovna ______________________________
Zdravotní stav, postižení, obtíže __________________________________________________
K zápisu od __________

Sourozenci: jméno, třída _________________________________________________________
OTEC __________________________ Bydliště (pokud je odlišné)_______________________
Telefon do bytu__________________ do zam._______________mobil____________________
E-mail _______________________________________________________________________
MATKA ________________________ Bydliště (pokud je odlišné)_______________________
Telefon do bytu__________________ do zam._______________mobil____________________
E-mail _______________________________________________________________________



V _______________ dne ______ února 2012


Zapsala:






Potvrzuji správnost údajů


Podpis žadatele



2.6. Vydání rozhodnutí

Až do vydání rozhodnutí má účastník řízení právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, požádat o informace k řízení a vyjadřovat se k podkladům rozhodnutí. Tohoto práva se ale může vzdát.

Obsah a formu rozhodnutí popisuje § 67 a násl. správního řádu. Rozhodnutí musí mít tři části:
1. Výrok:
- řešení otázky, která je předmětem řízení (zda je dítě přijato či nepřijato k předškolnímu vzdělávání, případně zda se stanoví zkušební pobyt a v jaké délce),
- právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno (§34, § 165 odst. 2 písm. b) a v souladu s § 183 odst. 1 školského zákona, zákon č. 500/2004 Sb. o správním řízení),
- označení účastníka (identifikace dítěte a jeho zákonného zástupce),
- lhůtu ke splnění ukládané povinnosti.
2. Odůvodnění:
- důvody výroku rozhodnutí (jaká byla stanovena kritéria přijetí a jak tato kritéria byla účastníkem řízení splněna či nesplněna),
- podklady pro jeho vydání (žádost o přijetí),
- úvahy, kterými se správní orgán řídil,
- informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s případnými námitkami.
Odůvodnění není nutné, vyhověla-li ředitelka školy žádosti v plném rozsahu (§68 odst. 4 správního řádu č. 500/2004 Sb.).
3. Poučení
- že je možné se proti rozhodnutí odvolat,
- v patnáctidenní lhůtě (počítá se ode dne následujícího po doručení odvolání),
- který správní orgán o odvolání rozhoduje – ke krajskému úřadu,
- u kterého správního orgánu se odvolání podává – prostřednictvím ředitelka MŠ.

Po formální stránce musí být písemnost označena jako „rozhodnutí“, musí zde být označen správní orgán, který rozhodnutí vydal – ředitelka MŠ, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk kulatého úředního razítka, jméno, příjmení, funkce a podpis ředitelky MŠ.


2.7. Doručení rozhodnutí

Rozhodnutí o přijetí
Způsob oznámení byl novelizován školským zákonem k 1.1.2012:

§ 183 (2) Rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o přijetí ke vzdělávání, se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a v případě základní, střední a vyšší odborné školy též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to alespoň na dobu 15 dnů, obsahuje datum zveřejnění a v případě středních škol též poučení o právních následcích neodevzdání zápisového lístku podle § 60a odst. 7. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se vyhovuje žádostem o přijetí ke vzdělávání, za oznámená.

Přijetí se uchazečům oznamuje podle novelizovaného znění § 183 ŠZ po 1.1.2012 pouze zveřejněním seznamu přijatých uchazečů. Jde o povinný způsob oznamování. Rozhodnutí se v tom případě oznamuje zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče, seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole – zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí za oznámená. Seznam musí být zveřejněn nejméně 15 dnů. Musí obsahovat datum zveřejnění.

Dnem zveřejnění seznamu se rozhodnutí o přijetí považují za oznámená a následující den začíná běžet lhůta pro odvolání.

Tento zjednodušený způsob oznamování neznamená, že se nebude vyhotovovat písemné rozhodnutí. I v tomto případě musí být rozhodnutí písemně vyhotoveno a založeno do spisu (§ 67 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. o správním řízení). Není již nutné doručovat písemné vyhotovení rozhodnutí uchazečům, ti ale mají právo požádat o vyhotovení stejnopisu písemného vyhotovení (§ 69 odst. 4 správního řádu). Lze pak zvolit v podstatě jakýkoliv způsob předání, např. doručení obyčejnou zásilkou.

Způsob doručení se označí do spisu.

Rozhodnutí o nepřijetí se stále doručuje do vlastních rukou žadatele. Forma oznámení rozhodnutí musí být zaznamenána ve spisu. Kvůli úsporám finančních prostředků je vhodné doručovat rozhodnutí osobně, kdy rodič na kopii rozhodnutí potvrdí převzetí jednoho exempláře, případně zde uvede, že se vzdává práva na odvolání (pak rozhodnutí nabývá právní moci okamžitě).
Pokud škola využije k doručení poštovní služby, zasílá dopis v obálce s doručenkou a to tomu zákonnému zástupci, který podal žádost o přijetí. Pokud se na žádost podepsali oba rodiče, mělo by být rozhodnutí doručeno každému zvlášť, oba jsou účastníky řízení. Proto je vhodné, aby žádost podával jen jeden rodič, práva druhého rodiče tím nejsou nijak zkrácena.
Pokud s tím rodič souhlasí, rozhodnutí lze poslat obyčejným dopisem. V tom případě platí, že je dopis doručen třetím dnem ode dne, kdy byl odeslán.
Rozhodnutí lze také předat osobě, která k tomu má od zákonného zástupce dítěte úředně ověřenou plnou moc. Úřední ověření není třeba, pokud byla udělena před doručujícím orgánem, tedy pokud ji rodiče podepsali hned u zápisu.



Vzor převzetí rozhodnutí

Převzetí rozhodnutí o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání

Potvrzuji, že dne …………. jsem převzal rozhodnutí o přijetí ……………. k předškolnímu vzdělávání.


………………………
podpis zákonného zástupce dítěte

2.8. Přijetí k předškolnímu vzdělávání – rozhodnutí o přijetí

Mateřská škola _________
se sídlem _______________

Paní
Zuzana Marková
zákonný zástupce Barbory Markové
Ulice 88
612 00 Město

Do vlastních rukou

Brno 30. 3. 2011
Č.j.: 16/2011
Rozhodnutí

Ředitelka mateřské školy, jejíž činnost vykonává Mateřská škola ________, rozhodla podle ustanovení § 34, § 165 odst. 2 písmeno b), § 183 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, takto:

Barbora Marková, nar. 21. 12. 2006, bytem ______, se od školního roku 2011/2012 přijímá k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole, jejíž činnost vykonává Mateřská škola ________,.


Odůvodnění:
Řízení o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání bylo zahájeno na základě žádosti Barbory Markové o přijetí k předškolnímu vzdělávání, kterou podala dne 15. 2. 2010 prostřednictvím svého zákonného zástupce. Vzhledem k tomu, že žádost vyhovuje kritériím mateřské školy pro přijímání dětí, rozhodla ředitelka mateřské školy o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání.

Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává u ředitelky mateřské školy, jejíž činnost vykonává Mateřská škola __________, a rozhoduje o něm Krajský úřad Jihomoravského kraje.

(úřední kulaté razítko)

(podpis)

Bc. Karla Dítětová
ředitelka mateřské školy

Účastník řízení: Barbora Marková



2.9. Přijetí k předškolnímu vzdělávání – rozhodnutí o nepřijetí

Mateřská škola _____________
se sídlem _____________

Paní
Zuzana Marková
zákonný zástupce Barbory Markové
Ulice 88
612 00 Město

Do vlastních rukou

Brno 22. 3. 2011
Č.j.: 82 /2010

Rozhodnutí
Ředitelka mateřské školy, jejíž činnost vykonává Mateřská škola _____________, rozhodla podle ustanovení § 34, § 165 odst. 2 písm. b), § 183 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, takto:

Barbora Marková, nar. 21. 12. 2006, bytem _____________, se nepřijímá k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole, jejíž činnost vykonává Mateřská škola _____________.

Odůvodnění:
Řízení o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání bylo zahájeno na základě žádosti Barbory Markové o přijetí k předškolnímu vzdělávání, kterou podala dne 23. 3. 2010 prostřednictvím svého zákonného zástupce. Žádost nebyla doložena potvrzením o zdravotní způsobilosti dítěte, toto potvrzení Zuzana Marková jako zákonný zástupce dítěte ani přes opakované výzvy (viz zásilka do vlastních rukou doručená dne 1. 4. 2010, zásilka do vlastních rukou doručená dne 14. 4. 2010 nedoložila. Skutečnosti uvedené v žádosti tedy neodpovídají kritériím mateřské školy pro přijímání dětí a vzhledem k tomu rozhodla ředitelka mateřské školy o nepřijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání.

Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává u ředitelky mateřské školy, jejíž činnost vykonává Mateřská škola _____________, a rozhoduje o něm Krajský úřad Jihomoravského kraje.


(úřední kulaté razítko)


(podpis)
Bc. Karla Dítětová
ředitelka mateřské školy

Účastník řízení: Barbora Marková

2.10. Nabytí právní moci

Právní moci nabude rozhodnutí, které:
- bylo oznámeno,
- proti kterému nelze podat odvolání (uplynula odvolací lhůta).
Ředitelka školy vyznačí na písemném vyhotovení rozhodnutí, které je součástí spisu, právní moc rozhodnutí a zároveň vyznačí den vyhlášení tohoto rozhodnutí nebo den, kdy byla písemnost předána k doručení.
Na požádání účastníka řízení opatří ředitel školy doložkou právní moci i stejnopis rozhodnutí (§ 73 a násl. správního řádu).




2.11. Přerušení správního řízení

Přerušit správní řízení musí správní orgán (ředitel školy) tehdy, pokud žádost neobsahuje předepsané náležitosti (§ 64 správního řádu) – chybí potřebná příloha žádosti - kladné vyjádření lékaře. Přerušení je nutné, pokud by ředitel nemohl dodržet zákonnou lhůtu 30 dnů pro vydání rozhodnutí. Tato skutečnost může nastat při žádosti o přijetí dítěte se zdravotním postižením, kdy k žádosti chybí přílohy: doporučení příslušného školského poradenského zařízení a doporučení odborného lékaře nebo chybí doklad podle § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
O přerušení řízení a vyrozumí ředitel školy účastníky řízení usnesením a provede o tom záznam do spisu.

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád:

§ 64
(1) Správní orgán může řízení usnesením přerušit
a) současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2,

§ 45, Žádost
(2) "Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit (§ 64)."


§ 76, Usnesení
(1) V případech stanovených zákonem rozhoduje správní orgán usnesením.
(3) Usnesení se oznamuje podle § 72, nestanoví-li zákon, že se pouze poznamená do spisu. Usnesení, které se oznamuje podle § 72, nabývá právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat odvolání. O usnesení, které se pouze poznamená do spisu, se účastníci vhodným způsobem vyrozumí; takové usnesení nabývá právní moci poznamenáním do spisu. Usnesení, které se pouze poznamená do spisu, může správní orgán v průběhu řízení změnit novým usnesením; nové usnesení se pouze poznamená do spisu.
(5) Proti usnesení se může odvolat účastník, jemuž se usnesení oznamuje. Odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek. Proti usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a proti usnesení, o němž to stanoví zákon, se nelze odvolat.

§ 72, Oznamování rozhodnutí
(1) Rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Nestanoví-li zákon jinak, má ústní vyhlášení účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Tato skutečnost se poznamená do spisu.

(2) Pokud se všichni účastníci vzdají nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, učiní se místo písemného vyhotovení rozhodnutí pouze záznam do spisu podle § 67 odst. 2 věty druhé.

Pokud se účastníci písemně vzdali nároku podle předchozího odstavce, není nutné dávat usnesení písemnou formu, což je výhodné, protože s touto formou dokumentu nemají školy zkušenosti a vhodné vzory nejsou k dispozici.


2.12. Usnesení o přerušení správního řízení

Mateřská škola _____________
se sídlem _____________

Paní
Zuzana Marková
zákonný zástupce Barbory Markové
Ulice 88
612 00 Město

Do vlastních rukou

Brno 22. 3. 2011
Č.j.: 82 /2010
Usnesení

Ředitelka mateřské školy, jejíž činnost vykonává Mateřská škola_____________, rozhodl podle ustanovení § 64 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, ve věci žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání
jméno dítěte _______________________________ datum narození___________________
takto:
Ředitelka školy přerušuje správní řízení na blíže neurčitou dobu, nutnou k zajištění potřebných náležitostí žádosti – vyjádření lékaře.

Odůvodnění:
Zákonný zástupce dítě podal dne _________ žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání. Protože tato žádost nesplňuje podmínky uvedené v § 34, odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), nelze o žádosti rozhodnut.

Ředitel školy vyzývá žadatele podle § 45, odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění o odstranění této vady a o doložení potřebných náležitostí, tj. doporučující stanovisko lékaře, bez zbytečného odkladu (nejpozději do _______________). Po dobu přerušení správního řízení lhůta k vydání rozhodnutí neběží. Po doložení uvedených náležitostí bude přerušení správního řízení ukončeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává u ředitele mateřské školy, jejíž činnost vykonává Mateřská škola_____________
a rozhoduje o něm Krajský úřad Jihomoravského kraje. Odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek
(úřední razítko)

titul, jméno, příjmení
ředitelka školy


2.13. Vyrozumění o ukončení přerušení správního řízení

Právní předpisy neuvádějí žádné požadavky na znění takovéhoto vyrozumění, pouze to, že účastníky řízení musíme informovat a provést o tom záznam do spisu.


Vážení,

žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání vašeho dítěte, kterou jste podali škole, neobsahovala potřebné náležitosti. Proto Vám bylo oznámeno, že správní řízení v této věci bylo přerušeno a byli jste vyzváni k doplnění žádosti.

Dne _____________ jste k žádosti doložili potřebné vyjádření lékaře. Tím odpadla překážka řízení, přerušení řízení je tímto dnem ukončeno a správní řízení pokračuje. Do 15 dnů od ukončení přerušení bude vydáno rozhodnutí ve věci.


(běžné razítko)


titul, jméno, příjmení
ředitel školy





2.14. Stížnost proti postupu ředitele školy

Správní řád v § 175 upravuje právo dotčené osoby obracet se na správní orgán (ředitelku školy) se stížností proti postupu správního orgánu. Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení, tedy podává se ředitelce školy na tutéž ředitelku školy.
Ta posoudí, zda je stížnost:
- důvodná,
- částečně důvodná,
- nedůvodná.
Shledá-li ji důvodnou nebo částečně důvodnou, je povinna bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a přijaté nápravě se učiní záznam do spisu. Stěžovatel je vyrozuměn jen tehdy, když o to požádal.





3. Kritéria pro přijímání (ukázky z praxe)

Mateřská škola č. 1

Kriteria:
1. zdravotní způsobilost, včetně absolvování stanovených očkování - doloženo potvrzením lékaře
2. děti 1 rok před začátkem povinné školní docházky
3. děti zaměstnaných rodičů
4. děti, které dovršily věk 4 let – dítě s celodenní docházkou
5. děti, které dovršily věk 3 let – děti s polodenní docházkou
6. děti, které mají v MŠ sourozence
7. rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy,
8. přednostně jsou posuzovány žádosti podané ke dni zápisu. Ostatní žádosti jsou posuzovány individuálně

Doplňující kriteria
1. Ve výjimečných případech může být přijato dítě, které ve školním roce dovrší věku 3 let.
2. Docházka těchto dětí může být přerušena z důvodů přijetí dítěte podle odst. 1. – 4.
3. Ve výjimečných případech řeší žádosti o přijetí dítěte ředitelka individuálně


Mateřská škola č. 2
1. děti 1 rok před začátkem povinné školní docházky
2. děti zaměstnaných rodičů
3. děti, z méně podnětného prostředí a neúplných rodin
4. děti, které dovršily věk 4 let
5. děti, jejichž matka je vedena na ÚP
6. děti, které mají v MŠ sourozence



Mateřská škola č. 3
1. děti 1 rok před začátkem povinné školní docházky,
2. děti k celodennímu pobytu v mateřské škole
2. děti zaměstnaných matek,
3. děti, které dovršily věk 4 let,
4. děti, které dovršily věk 3 let,
5. děti, jejichž rodiče mají trvalé bydliště v obci.

Doplňující kritéria pro rozhodování o přijetí dětí ve věku tří let:
1. sourozenci (pokud se najednou hlásí 2 a více dětí z jedné rodiny),
2. děti z neúplných rodin.
O přijetí dítěte nerozhoduje datum podání ani pořadí podané žádosti.




Mateřská škola č. 4
Kritéria pro přijetí dětí do MŠ:
1. zdravotní způsobilost, včetně absolvování stanovených očkování - doloženo potvrzením lékaře
2. děti s trvalým bydlištěm na MČ Praha
3. děti v posledním roce před nástupem do základního vzdělávání a děti s odkladem školní docházky
4. děti přihlášené k celodenní docházce
5. sourozenci dětí docházejících do Školy Kavčí hory
6. děti zaměstnaných rodičů, děti přecházející z jeslí
7. děti zaměstnanců školy
8. děti rodiče samoživitele
9. děti studujících rodičů (denní studium)
10. dovršení věku 3 let dítěte do 31. 12. roku, kdy dítě nastoupí k předškolnímu vzdělávání
11. děti zaměstnaných rodičů pracujících ve školství a zdravotnictví v působnosti MČ P4
12. děti z rodin, kde jsou více jak 4 děti
13. děti z rodin, kde je alespoň jeden z rodičů invalidní
14. děti se 4hodinovou docházkou
15. děti s 5 denní docházkou v měsíci

Doplňující kritéria pro rozhodování o přijetí dětí ve věku tří let:
1. opakované žádosti, tj. děti neumístěné v minulém školním roce,
2. děti z vícečetných rodin (3 a více dětí),
3. sourozenci (pokud se najednou hlásí 2 a více dětí z jedné rodiny),
4. děti z neúplných rodin,
5. děti ze sociálně znevýhodněných rodin, popř. ústavů sociální péče, fondů ohrožených dětí, apod.



Mateřská škola č. 5
1. Trvalý pobyt dítěte v obci, v které mateřská škola sídlí.
2. Dosažení věku dítěte 6 let v období od 1. září do 31. srpna následujícího kalendářního roku.
3. Délka docházky do mateřské školy.
4. Počet dnů docházky dítěte do mateřské školy a délka jeho pobytu v těchto dnech.
5. Zaměstnanost rodičů.
6. V mateřské škole se již vzdělává starší sourozenec.
7. Datum podání žádosti.




Mateřská škola č. 6
1. Trvalé bydliště alespoň jednoho z rodičů v obci,a dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky ( § 34 školského zákona 561/2004 ). Rodina bydlí v obci.
2. Trvalé bydliště obou rodičů v obci a zaměstnaná matka - přihlíží se k věku dítěte. Rodina bydlí v obci.
3. Trvalé bydliště alespoň jednoho z rodičů v obci a zaměstnaná matka - přihlíží se k věku dítěte. Rodina bydlí v obci.
4. Trvalé bydliště v obci a matka na MD - přihlíží se k věku dítěte a trvalému bydlišti obou rodičů. Dítě může být během školního roku vyřazeno z MŠ , pokud se přihlásí dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky ( § 34 školského zákona 561/2004 ). Rodina bydlí v obci.
5. V bodě 2., 3., 4. se upřednostňují děti jejichž starší sourozenec je žákem ZŠ v obci, nebo již chodí do MŠ v obci.
6. Děti, které mají matku na MD, mohou být přijaté pouze na dopolední provoz.
7. Sociální případy a děti zaměstnanců jsou řešeny individuelně.



Mateřská škola č. 7
1. přednostně jsou přijímány děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky a děti s odkladem školní docházky podle §.34 odst.4 škol.zák.
2. děti zaměstnaných rodičů : matka/otec
3. sourozenec v mateřské škole
4. děti žijící ve slabším sociokulturním prostředí
5. děti se zdravotním znevýhodněním
6. děti matek vedených na ÚP
7. děti matek, které jsou na mateřské dovolené s dalším dítětem
8. děti se zkrácenou dobou pobytu v mateřské škole (děti, které chodí po obědě , děti, které dle zákona č.204/2005 budou docházet pouze na 4 hodiny dopoledne
9. děti s nepravidelnou docházkou
10. děti z jiných obvodů města
11. děti z místem trvalého pobytu mimo Plzeň - z jiných obcí (v případě nenaplněné kapacity školy )


Poznámka: v případě, že nelze dítě do MŠ z kapacitních důvodů před nástupem do ZŠ přijmout, je povinna obec umístit dítě do jiné MŠ dle ust. § 179 odst.2.





Mateřská škola č. 8
1. děti v období před nástupem do ZŠ – děti v posledním ročníku předškolního vzdělávání - předškoláci
2. děti pracujícího rodiče v obci
3. děti zaměstnaných rodičů
4. děti s celodenní docházkou tj. starší 4 let (nezaměstnaných matek v místě bydliště)
5. děti s polodenní docházkou
6. děti z okolních obcí starší 3 let
7. děti do tří let věku
8. děti, které mají v MŠ sourozence

4. Kritéria pro přijímání z pohledu veřejného ochránce práv



Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání
V Brně dne 8. prosince 2010
Sp. zn.: 166/2010/DIS/JŠK

I. Úvod
Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání vzniklo za účelem naplňování úkolu svěřeného ochránci ustanovením § 21b písm. b) a c) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož ochránce vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací a provádí výzkum. Je určeno zejména mateřským školám a jejich ředitelům/ředitelkám, kteří rozhodují o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání, ale i dalším pedagogickým pracovníkům, zřizovatelům školských zařízení, a také široké veřejnosti, zejména rodičům dětí v předškolním věku, v rámci osvěty.
Vypracování následujícího doporučení je reakcí na skutečnost, že veřejnému ochránci práv jsou stále častěji doručovány podněty rodičů, jejichž dítě nebylo přijato k předškolnímu vzdělávání, a to na základě rozhodnutí ředitelů/ředitelek, která jsou rodiči mnohdy vnímána jako neopodstatněná a diskriminační.
Toto doporučení si klade za cíl poukázat na často nesprávný postup některých mateřských škol při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání a dále i snahu o působení na změnu nevhodných kritérií tak, aby vyhovovaly požadavkům platné antidiskriminační legislativy. Z tohoto důvodu je nutné nejprve podrobit analýze právní rámec předškolního vzdělávání, rozhodovací proces při přijímání do mateřské školy a následně se také zaobírat vlivem, který má zřizovatel mateřské školy na kritéria, na základě nichž je ředitelem mateřské školy rozhodováno o přijetí či nepřijetí konkrétního dítěte. Součástí doporučení je rozbor a zhodnocení opodstatněnosti a zákonnosti kritérií, které se v praxi objevují nejčastěji, s důrazem na právo na rovné zacházení. Závěrem je přiložen modelový návrh kritérií pro přijímání dětí do mateřské školy, jehož text bude vzorovým dokumentem, který může být vodítkem pro mateřské školy.

DESATERO ROVNÉHO ZACHÁZENÍ V PŘÍSTUPU K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ
1. Primárním úkolem mateřských škol je poskytovat vzdělání dítěti; nositelem práva na předškolní vzdělávání je dítě, nikoliv jeho zákonný zástupce, a to i přesto, že fakticky zabezpečuje mateřská škola sekundárně i službu hlídání dětí.

2. Ředitel/ředitelka rozhoduje o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání jako orgán státní správy, a proto se musí jeho rozhodování řídit vedle ustanovení antidiskriminačního zákona rovněž Listinou základních práv a svobod, zejména pak zákazem diskriminace v ní obsažené.

3. Při přijímání dětí do mateřské školy je zakázáno činit rozdíly na základě státní příslušnosti dítěte.

4. Pokud je požadavek trvalého pobytu dítěte v obci kritériem zvýhodňujícím, nikoliv bezpodmínečným, jedná se o kritérium legitimní. Není naopak legitimní přehlížet trvalý pobyt dítěte a rozhodovat o jeho (ne)přijetí do mateřské školy podle trvalého pobytu jeho rodičů.

5. Je-li trvalý pobyt v obci zvýhodňujícím kritériem pro přijetí dítěte, mělo by se toto zvýhodnění vztahovat též na občany EU a dlouhodobé rezidenty, kteří mají v obci hlášeno místo pobytu.

6. Věk dítěte je možným kritériem pro stanovení pořadí přihlášených dětí. Pokud by však mělo v konkrétních případech dojít k absolutnímu vyloučení mladších dětí (zejména tříletých) z předškolního vzdělávání, bylo by vhodné uplatňovat je diferencovaně v rámci jednotlivých ročníků.

7. Vzhledem k obecnému trendu začleňování všech dětí do vzdělávacího proudu je třeba zajistit vzdělávání co nejširšího počtu dětí v běžných mateřských školách. Paušální odmítnutí přijmout do mateřské školy dítě se zdravotním postižením představuje přímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání z důvodu zdravotního postižení.

8. Předškolní vzdělávání je veřejný statek, a proto s ním ředitel/ředitelka mateřské školy nemá nakládat jako s prostředkem pro podporu nebo zvýhodnění jistých skupin, jejichž (pracovní) činnost pokládá on sám/ona sama za prospěšnější pro společnost.

9. Kritérium zvýhodňující děti, jejichž rodiče jsou zaměstnáni nebo výdělečně činní sice není diskriminační, na druhou stranu nesouvisí bez dalšího s dítětem, jakožto adresátem poskytovaného vzdělávání, ani s jeho individuálními potřebami. Ochránce proto nedoporučuje využívat při přijímání dětí do mateřských škol kritérium zaměstnanosti rodičů.

10. Pokud je při rozhodování o přijetí do mateřské školy znevýhodněno dítě, jehož matka/otec je na mateřské/rodičovské dovolené s jiným dítětem, jedná se o přímou diskriminaci z důvodu pohlaví (rodičovství).

II. Základní východiska a právní rámec
II. 1. Povaha předškolního vzdělávání
Předškolní vzdělání je zakotveno v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon). Vzdělání je dlouhodobý proces, v jehož rámci je stát povinen poskytovat také předškolní vzdělávání,1 které je chápáno jako nedílná součást celého vzdělávacího systému (srov. ustanovení § 1 školského zákona).


Cílem předškolního vzdělávání je podle ustanovení § 33 školského zákona podpora rozvoje osobnosti dítěte podílením se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání má vytvořit most mezi domácí a školní atmosférou a uvést dítě do podmínek školního prostředí. Zvláště pokud nelze v rodině zajistit plnou škálu podnětů k rozvoji dítěte, představuje mateřská škola jednu z možností, jak výchovu doplnit. Předškolní dítě se totiž učí především na základě mnohostranných kontaktů s okolím a svou vlastní prožitou zkušeností. Záměrem předškolního vzdělávání je dovést dítě k tomu, aby v rozsahu svých osobních předpokladů a individuálních vývojových možností získalo svému věku přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost a základy z kompetencí důležitých pro jeho další rozvoj a učení, pro život a vzdělávání se. Dítě má postupně získávat sebevědomí a sebejistotu, schopnost být samo sebou a zároveň se přizpůsobit životu v sociální komunitě, základy pro celoživotní učení a základy pro schopnost jednat v duchu základních lidských a etických hodnot.2 Předškolní vzdělání tak vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání a také napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Instituce poskytující předškolní vzdělávání, resp. jejich pedagogové, by proto měli sledovat při své práci následující rámcové cíle:

• rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání;
• osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost;
• získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.

Z výše uvedeného je zřejmé, že primárním úkolem mateřské školy je poskytování vzdělávání. Mateřská škola sice fakticky umožňuje rodinám s malými dětmi skloubit rodinný a pracovní život,4 tuto funkci nelze ovšem pokládat za hlavní účel předškolního vzdělávání. Přestože umístění dítěte v mateřské škole ulehčí rodičům od celodenní péče o své dítě, což jim umožňuje například vykonávat výdělečnou činnost, mateřská škola slouží zásadně dítěti, jeho zdravému rozvoji a začlenění do společnosti. Vzhledem k tomu, že úkolem mateřských škol je poskytování vzdělání, je příjemcem poskytovaného statku samozřejmě dítě.5


II. 2. Listina základních práv a svobod
Ustanovení čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) přiznává v obecné rovině každému6 právo na vzdělání. 7 Zákaz diskriminace je pak na úrovni Listiny zakotven v čl. 3 odst. 1, který zaručuje základní práva a svobody (tj. i právo na vzdělání) všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Výkon státní správy na úseku školství musí být v souladu s čl. 33 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 3 odst. 1 Listiny. Čl. 2 odst. 2 Listiny totiž stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem (tedy zákonem běžným i ústavním), a to způsobem, který zákon stanoví. 8


II. 3. Mezinárodně-právní závazky a právo Evropské unie
Základním pramenem je čl. 2 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 9 (dále jen „Úmluva“), který stanovuje, že nikomu nesmí být odňato právo na vzdělání. Na uvedené základní právo se samozřejmě vztahuje čl. 14 zakazující diskriminaci při užívání práv a svobod přiznaných Úmluvou.
Právo na vzdělání včetně zákazu diskriminace je upraveno i v Listině základních práv Evropské unie. 10 Evropská unie sice nedisponuje významnými pravomocemi v oblasti školství,11 nelze však přehlédnout význam evropského práva v této oblasti. Přístup ke vzdělání je jednou ze základních potřeb, jehož odepření by značně ztížilo realizaci základních svobod, konkrétně volného pohybu osob. 12 Proto se na přijímání dětí do mateřských školek použije základní zásada evropského práva spočívající v zákazu jakékoliv diskriminace na základě státní příslušnosti.13 Nutno podotknout, že se jedná o specifický zákaz nerovného zacházení, který se vztahuje pouze na občany členských států Evropské unie. 5

II. 4. Zákaz diskriminace v přístupu ke vzdělání na úrovni zákona
II. 4. 1 Antidiskriminační zákon
Zákaz diskriminace na zákonné úrovni blíže vymezuje, v návaznosti na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, jež jsou součástí právního řádu, zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Antidiskriminační zákon konkretizuje koncept rovnosti mimo jiné i ve smyslu čl. 1 Listiny, dle kterého jsou si všichni lidé rovni v důstojnosti a právech. Zákaz diskriminace dle antidiskriminačního zákona vychází z předpokladu, že s osobami lze odlišně zacházet na základě jejich individuálních charakteristik a vlastností, nikoliv na základě charakteristik obecných, které bývají často spojené se stereotypy a předsudky.14


Jednou z oblastí vztahů, které spadají do působnosti antidiskriminačního zákona, je dle ustanovení § 1 odst. 1 písm. i) také přístup ke vzdělání a jeho poskytování. Ustanovení § 52 odst. 3 antidiskriminačního zákona pak obsahuje katalog zakázaných diskriminačních důvodů; v oblastech vymezených v ustanovení § 1 odst. 1 antidiskriminačního zákona se tak diskriminací rozumí nerovné zacházení z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.15

II. 4. 2 Školský zákon
Zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana zakotvuje v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) také zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“). Výčet diskriminačních důvodů se téměř shoduje s Listinou, tudíž se jedná zřejmě pouze o zákonnou deklaraci zákazu diskriminace vyjádřeného v Listině na úseku správy školství. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) naopak nepředstavuje lex specialis k ustanovením antidiskriminačního zákona; v případě porušení zákazu diskriminace se tak nelze dovolávat nároků ve smyslu ustanovení § 10 antidiskriminačního zákona, pokud k porušení zákazu diskriminace nedojde na základě důvodů, které rozeznává i ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona.

II. 4. 3 Katalog zakázaných diskriminačních důvodů
Jak je uvedeno výše, zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace je kromě antidiskriminačního zákona obsažena také v Listině a školském zákoně; na rozdíl od antidiskriminačního zákona je výčet diskriminačních důvodů v těchto předpisech pouze demonstrativní, z čehož vyplývá, že k diskriminaci může docházet i z jiných důvodů, než jen z těch explicitně uvedených. Na druhou stranu nelze katalog diskriminačních důvodů v Listině, potažmo ve školském zákoně, rozšiřovat neomezeně a svévolně.

Koncepce zákazu diskriminace obsažená v Listině, stejně jako ta v antidiskriminačním zákoně, směřuje proti jednání, které rozlišuje nikoliv na základě individuálních charakteristik člověka, ale na základě jeho příslušnosti k určitě skupině (tj. na základě generalizace a stereotypů), přičemž příslušnost k této skupině je volně jen obtížně změnitelná – člověk takovou příslušnost ke skupině v zásadě změnit nemůže (rasa, etnikum, pohlaví, zdravotní postižení), nebo je změnitelná jen obtížně a s výhradou (víra, náboženství), popř. se jeho příslušnost ke skupině sice mění, ale bez ohledu na jeho vůli (věk). Rozlišování na základě kritérií, které presumují individuální kvality člověka v závislosti na jeho příslušnosti k určité skupině, proto také představují zásah do důstojnosti.
Z uvedeného je třeba vycházet při posuzování, zda kritérium, opřené o jiné důvody, než o ty v Listině (či školském zákoně) explicitně vyjádřené, může být diskriminační ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny (či ustanovení § 2 písm. a) školského zákona).

II. 5. Právní postavení mateřské školy
Mateřská škola je školskou právnickou osobou, je tedy samostatným subjektem práva odlišným od svého zřizovatele. Statutárním orgánem této osoby je ředitel, který je příslušný k rozhodování ve věcech školské právnické osoby.16 Mateřské školy jsou v převážné míře zřizovány obcemi, případně svazkem obcí,17 přičemž o zřízení mateřské školy rozhoduje zastupitelstvo obce; úkoly zřizovatele pak vůči ní plní rada obce.18 Zřízení mateřské školy, resp. poskytování předškolního vzdělávání, je veřejnou službou.19 Uvedené ustanovení je třeba chápat v souvislosti s ustanovení § 2 odst. 2 a § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o obcích“), dle kterých pečuje obec o potřeby svých občanů, mezi ně náleží i uspokojování potřeby výchovy a vzdělávání.


II. 5. 1 Přijímání dětí do mateřských škol a právní povaha kritérií
Od počátku devadesátých let minulého století docházelo k výraznému snižování počtu a kapacit mateřských škol. Poptávka po vzdělávání v mateřské škole začala postupně převyšovat nabídku, a proto docházelo ke zvyšování počtu nevyřízených žádostí o přijetí dítěte do mateřské školy.20 Nejčastějším řešením převisu poptávky nad nabídkou je vydání tzv. kritérií pro přijetí dítěte do mateřské školy. Jedná se o soubor pravidel určující, která hlediska, vlastnosti a skutečnosti budou ředitelem mateřské školy zohledněny při přijímání dětí, jejichž účelem je stanovení pravidel, na základě nichž dojde ke stanovení pořadí dětí přihlášených do předškolního vzdělávání. Z povahy věci plyne, že kritéria získávají na významu v obcích nebo regionech, kde poptávka po místech v zařízeních předškolního vzdělávání převyšuje nabídku.

Podle platní právní úpravy rozhoduje o přijímání dětí do mateřské školy výlučně ředitel školy. Dle ustanovení § 165 odst. 2 písm. b) školského zákona přitom rozhoduje ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v oblasti státní správy; do oblasti tohoto rozhodování náleží mimo jiné i přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání podle § 34 odst. 3 školského zákona.21 Z pohledu práva na rovné zacházení je proto ředitel (vzhledem k tomu, že rozhoduje o přijetí v oblasti státní správy) ve smyslu čl. 2 odst. 2 Listiny při svém rozhodování vázán zákazem diskriminace vyjádřeným přímo v Listině.22

Rozhodování o přijetí dítěte do mateřské školy, která byla zřízena státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, probíhá ve správním řízení podle školského zákona; subsidiárně se pak použije zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). V ustanovení § 183 odst. 2 školského zákona je sice vyloučeno použití správního řádu při rozhodování o přijetí dítěte do mateřské školy, nicméně dle právního výkladu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy23 se však – s poukazem na ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu24 a s ohledem na to, že školský zákon nestanoví alternativní procesní postup – použije subsidiárně správní řád i nadále.25 I kdyby však skutečně mohlo zmíněným ustanovením § 183 odst. 2 školského zákona dojít k vyloučení správního řádu, některá ustanovení by se stejně použila i nadále. Dle ustanovení § 177 odst. 1 správního řádu se například vždy aplikují základní zásady činností správního orgánu obsažené v ustanovení § 2 až § 8 správního řádu; tj. mimo jiné zásada rovnosti účastníků správního řízení a zásada nestrannosti správního orgánu, vyjádřené v ustanovení § 7 odst. 1 správního řádu.

Pokud jde o samotná kritéria pro přijetí do mateřské školy, školský zákon nebo jiný právní předpis je výslovně neupravuje. Zveřejněná kritéria proto pouze deklarují, jakým způsobem bude ředitel rozhodovat, a projeví se následně v budoucím individuálním správním aktu. Zveřejněním kritérií pak na jednu stranu sice dochází k větší transparentnosti procesu přijímání, nicméně mohou zároveň odradit rodiče od pokusu přihlásit dítě do mateřské školy i tehdy, jsou-li v rozporu se zákonem. Pokud by proto kritéria byla například v rozporu s antidiskriminačním zákonem, bylo by možné napadnout vedle případného správního rozhodnutí už i protiprávnost samotných kritérií.
Poměrně rozšířenou praxi představuje stanovení kritérií pro přijímání dětí do mateřských škol orgány zřizovatele (tj. většinou obce). Jak bylo uvedené výše, o přijetí rozhoduje ředitel mateřské školy. Při tomto rozhodování je nezávislý, proto není možné, aby měla kritéria vydaná orgány zřizovatele právně závazný charakter; zřizovatel školy ovšem ve smyslu ustanovení § 166 školského zákona ředitele jmenuje a odvolává, nelze proto vyloučit, že mohou mít tato kritéria charakter fakticky závazný. Bez ohledu na to, zda mají kritéria pro ředitele skutečně pouze doporučující nebo fakticky závazný charakter, pouze ředitel je subjektem, který ve smyslu školského zákona rozhoduje o přijetí, a je za toto rozhodnutí odpovědný (i z hlediska případné diskriminace).

Ředitel/ředitelka vykonává při rozhodování o přijetí dítěte do mateřské školy státní správu, nikoliv samosprávu. O přijetí dítěte rozhoduje ředitel/ředitelka nezávisle na jiných subjektech, proto kritéria vydávaná orgány obce (zastupitelstvo, rada, starosta) – tedy orgány samosprávy – nemají právně závazný charakter. Vzhledem k tomu, že zřizovatel ředitele/ředitelku jmenuje a odvolává, v praxi mají často kritéria fakticky charakter závazný.
Je proto nepřípustné, aby orgány obce vydávaly kritéria pro přijetí dítěte do mateřské školy, i kdyby měla kritéria navenek toliko doporučující charakter. 9


III. Vyhodnocení kritérií
Následující kapitola je věnována hodnocení jednotlivých kritérií, která jsou pro přehlednost rozdělena do šesti skupin; každé skupině se věnuje jedna podkapitola. Před přistoupením k samotné analýze je třeba uvést, že ochránce pokládá za vhodná pouze taková kritéria, která jsou navázaná přímo na dítě. Dítě je totiž příjemcem předškolního vzdělání a je oprávněnou osobou v daném právním vztahu. V obecné rovině jsou proto akceptovatelná ta kritéria, která posuzují situaci dítěte, nikoliv jeho rodičů.

III. 1. Věk dítěte
Věk dítěte je jedním z kritérií, které se při přijímání dětí do mateřských škol objevuje takřka bez výjimky; zároveň jde však o jeden z diskriminačních důvodů dle ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona. Dle ustanovení § 7 odst. 1 antidiskriminačního zákona však není diskriminací takové rozdílné zacházení z důvodu věku, které je objektivně odůvodněno legitimním cílem, jsou-li prostředky k jeho dosažení přiměřené a nezbytné. Z tohoto hlediska je proto vhodné dané kritérium posoudit. Samozřejmě je třeba brát v potaz, že samotný školský zákon v ustanovení § 34 odst. 1 s kritériem věku operuje; mimo jiné zakotvuje, že se předškolní vzdělávání organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let. Kritérium věku se v pravidlech pro přijímání vyskytuje v zásadě ve třech podobách:
1) přednostní přijetí dítěte v posledním roce před zahájením povinné školní docházky,
2) vyšší věk dítěte jako zvýhodňující kritérium,
3) stanovení minimálního věku dítěte.

První z výše uvedených kritérií má přitom svůj základ přímo v ustanovení § 34 odst. 4 školského zákona; ředitel mateřské školy má proto přímo povinnost upřednostnit při přijímání dítěte v posledním roce před zahájením povinné školní docházky.
Z ustanovení § 34 odst. 4 školského zákona lze také vycházet při úvaze, zda je legitimní druhé uvedené kritérium, tedy upřednostnění starších dětí při přijímání do mateřské školy. S věkem dítěte (a tedy s tím, jak se blíží povinné školní docházce) vzrůstá potřeba předškolního vzdělávání, což zřejmě reflektuje právě i uvedené ustanovení § 34 odst. 4 školského zákona. Kritérium zvýhodňující starší dítě tedy lze odůvodnit nárůstem potřeb dítěte se zvyšujícím se věkem; např. z hlediska sociálně kulturního vývoje dítěte je žádoucí, aby se dítě již před začátkem povinné školní docházky vzdělávalo spolu s vrstevníky. Aby bylo zvýhodňující kritérium skutečně přiměřené, pak, má-li ho ředitel v úmyslu do katalogu kritérií zakotvit, je vhodné zvolit formu, kdy je starší dítě upřednostněno v případě rovnosti bodů (příp. shodnosti dalších kritérií); lze si však představit například i bodové zvýhodnění, které však bude proporcionální ve vztahu k dalším bodovaným kritériím.
Z hlediska proporcionality posuzovaného kritéria je třeba zdůraznit, že jeho bezbřehé uplatňování by v konkrétních případech mohlo vést k nežádoucímu následku, kdy by se tříleté děti, v důsledku velkého převisu poptávky nad nabídkou, do mateřské školy vůbec nedostaly, což by zároveň znamenalo omezení, resp. vyloučení práva těchto dětí na předškolní vzdělávání. Předškolní vzdělávání by se pak fakticky neuskutečňovalo ve třech ročnících, ale pouze ve dvou.26 Proto by bylo vhodné, aby se poskytování přednosti starším dětem před mladšími uplatňovalo v těchto případech pouze v rámci jednotlivých ročníků, tj. nepřímo např. vyčleněním většího počtu míst ve vyšších ročnících.


Obdobou výše uvedeného kritéria bývá také kritérium minimálního věku dítěte pro přijetí do mateřské školy. Jedná se však o kritérium problematické, protože je bezpodmínečné – děti, které tedy nedosáhly požadovaného věku, nemohou být do mateřské školy přijaty. Pokud je přitom svévolně a paušálně požadován minimální věk pro přijetí, který je vyšší než tři roky věku,27 nemá takové kritérium oporu v právních předpisech, a zakládá proto přímou diskriminaci z důvodu věku v přístupu ke vzdělání ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 písm. i), ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona. Kritérium minimálního věku lze opřít o zmíněné ustanovení § 34 odst. 1 školského zákona28 pouze za předpokladu, že minimální věk odpovídá tomuto ustanovení nebo je nižší (než tři roky věku).
Jak vyplývá z výše uvedeného výkladu, diferenciace podle věku dítěte je tedy možno použít jako jedno z kritérií pro přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání. I v takovém případě je však lze uplatňovat toliko ve výše vymezených mantinelech.

Ředitelé/ředitelky při přijímání dětí do mateřské školy mohou do jisté míry uplatňovat kritérium věku dítěte. Je například obecně možné zvýhodnit starší dítě při rovnosti bodů či shodnosti dalších posuzovaných kritérií.
Na druhou stranu nelze děti určitého věku paušálně vyloučit z možnosti ucházet se o přijetí do mateřské školy, a to například stanovením bezpodmínečné minimální věkové hranice pro přijetí dítěte, která je vyšší, než ve školském zákoně stanovená hranice tří let. V takovém případě by se totiž jednalo o přímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání.

III. 2. Zdravotní stav dítěte
Zdravotní stav dítěte je v kritériích pro přijetí do mateřské školy nejčastěji reflektován požadavkem:
1) povinného očkování,
2) zdravotní způsobilosti dítěte,
3) doporučení od pediatra nebo od školského poradenského zařízení.

Ustanovení § 34 odst. 5 školského zákona stanovuje, že při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Tímto předpisem je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Povinnost podrobit se pravidelnému očkování je stanovena v ustanovení § 46 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví. Ve smyslu ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví29 pak může předškolní zařízení přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním (příp. má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci). Pokud není dítě očkováno, vyplývá přímo ze zákona, že nemůže být přijato do mateřské školy. Na uvedeném závěru nic nemění ani nedávno vydané rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,30 dle kterého nelze sankcionovat porušení povinnosti podrobit se pravidelnému očkování prostředky správního trestání. Nepřijetí dítěte, které není očkováno, do mateřské školy totiž nelze považovat za sankci trestního práva správního, ale za povinnost vyplývající ze zákona.


Pokud jde o kritérium zdravotní způsobilosti, jedná se o kritérium formulované velmi obecně a vágně; souladnost kritéria s antidiskriminačním zákonem bude záviset od obsahového naplnění uvedeného obecného požadavku v konkrétních případech. Pokud se požadavek zdravotní způsobilosti vykládá ve smyslu ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví,31 jedná se o plnění zákonné povinnosti; namístě by pak bylo pouze zpřesnění požadavku „zdravotní způsobilosti.“ Za legitimní lze pokládat rovněž výklad, jenž by vylučoval přijetí dítěte trpícího vážnou dlouhodobou infekční chorobou, která by mohla ohrozit ostatní osoby dostávající se do styku s tímto dítětem v průběhu předškolního vzdělávání.32 Rozhodně však nelze na základě takového kritéria nepřijmou dítě, které zrovna v době zápisu trpí běžnou infekční chorobou (např. chřipkou).

Do stejné kategorie, jako „zdravotní způsobilost dítěte,“ lze zařadit též kritérium předložení doporučení od pediatra. Vzhledem k tomu, že jde opět o vágní kritérium, jehož obsah není zcela zřejmý, vztahuje se i na tuto podmínku výše uvedený výklad.
Kritéria „zdravotní způsobilosti dítěte“ či „doporučení od pediatra“ jsou obsahově velmi neurčitá, není proto vhodné tato kritéria používat. V opačném případě by totiž bylo nutné jejich obsah zpřesnit; nelze je totiž aplikovat zcela bez limitů. Není například přípustné, aby nebylo přijato do mateřské školy dítě jen proto, že zrovna v době zápisu trpí běžnou infekční chorobou (např. chřipkou).

III. 2. 1 Zdravotní postižení dítěte
Je nepochybné, že děti se zdravotním postižením by neměly být podřazovány pod obecné kritérium zdravotní způsobilosti, ale mají se v souladu s ustanovení § 16 školského zákona pokládat za děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Dětem se zdravotním postižením se má naopak dostávat vzdělání, které vede k dosažení co největšího zapojení do společnosti a co nejvyššího stupně rozvoje jejich osobnosti.33 Přesto však často dochází k diskriminaci těchto osob.34


Zdravotní postižení je jeden ze zakázaných diskriminačních důvodů uvedených v ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona, přičemž ustanovení § 5 odst. 6 antidiskriminačního zákona definuje zdravotní postižení jako „tělesné, smyslové, mentální, duševní nebo jiné postižení, které brání nebo může bránit osobám v jejich právu na rovné zacházení v oblastech vymezených tímto zákonem; přitom musí jít o dlouhodobé zdravotní postižení, které trvá nebo má podle poznatků lékařské vědy trvat alespoň jeden rok.“35 Ustanovení § 16 odst. 2 školského zákona rozumí zdravotním postižením „mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.“ V návaznosti na školský zákon přináší pak ustanovení § 1 odst. 4 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, definici těžkého zdravotního postižení (dále jen „Vyhláška“).
Každé dítě má stejné právo na vzdělání a tudíž stejné právo docházet do mateřské školy, proto obecně platí, že pokud je možné zajistit vzdělávací potřeby postiženého dítěte v běžné mateřské škole, není dán žádný důvod pro jeho zařazení do jakékoliv speciální instituce. Ostatně ustanovení § 3 odst. 4 Vyhlášky stanoví, že se žák se zdravotním postižením přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem a podmínkám a možnostem školy.36 Ze samotné systematiky ustanovení § 3 Vyhlášky, které řeší jednotlivé formy speciálního vzdělání žáků se zdravotním postižením, vyplývá, že zařazení do speciální školy je nejméně preferovaným způsobem speciálního vzdělání.
Pokud jde o „běžnou“ mateřskou školu, není přípustné, aby jedním z kritérií bylo paušální vyloučení možnosti přijmout zdravotně postižené dítě. V opačném případě by zdravotně postižené dítě bylo odkázáno pouze na speciální školy; ředitel mateřské školy však není subjektem, který je bez dalšího oprávněn rozhodovat o zařazení dítěte do speciální školy, k čemuž by však fakticky vzato docházelo.37 Pokud by v konkrétních a odůvodněných případech skutečně nebylo možné přijmout dítě se zvlášť závažným zdravotním postižením do mateřské školy, je možné tuto otázku řešit v konkrétní situaci individuálně. Není však přípustné stanovit kritérium zdravotního postižení jako paušální důvod pro nepřijetí dítěte do mateřské školy. Takové kritérium by zakládalo přímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání z důvodu zdravotního postižení ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 písm. i) a ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona. Uvedený zákaz paušálního odmítání přijmout dítě se zdravotním postižením zároveň představuje limity při uplatňování výše uvedených obecných a neurčitých kritérií „zdravotní způsobilosti dítěte“ či „doporučení od pediatra.“ Pokud by skutečným účelem těchto kritérií bylo vyloučit děti se zdravotním postižením, jednalo by se taktéž o diskriminaci v uvedeném smyslu.
Inkluzivní vzdělávání obecně vede k odstraňování diskriminace; v jejím smyslu by vzdělávací systémy neměly hledět na osoby se zdravotním postižením jako na problém k řešení, ale naopak hledat pozitivní přístupy k diverzitě dětí a přistupovat k individuálním rozdílům jako k možnosti pro obohacení vzdělávání pro všechny účastníky.38 Prosazování co nejširší inkluzivity vzdělávání má být podpořeno příspěvky ze státního rozpočtu na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených39 nebo možností zřídit funkci asistenta pedagoga.40 Dětem se speciálními vzdělávacími potřebami se rovněž zabezpečuje nezbytná speciálně pedagogická podpora.41 Jak již bylo zmíněno, tato podpora se pak přednostně poskytuje vzděláváním žáků se zdravotním postižením formou individuální integrace v běžné škole.


Paušální odmítnutí přijmout do mateřské školy dítě se zdravotním postižením představuje přímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání z důvodu zdravotního postižení.

III. 3. Vztah rodičů dítěte k orgánům veřejné moci
V této kapitole jsou analyzována kritéria, jejichž společným znakem je to, že zvýhodnění dítěte v přijímacím procesu spojují se (zpravidla pracovním) vztahem rodiče ke zřizovateli nebo k jinému subjektu veřejného práva. Nejčastěji se vyskytují kritéria následujícího druhu:
1. rodič je zaměstnancem veřejného sektoru, tj. např. zaměstnancem obce, obecního úřadu nebo školské právnické osoby zřizované obcí, popř. je zaměstnán ve školství obecně,
2. umístnění dítěte je v zájmu obce.

III. 3. 1 Kritéria zvýhodňující rodiče zaměstnané ve veřejném sektoru
Kritéria tohoto druhu nelze podřadit pod žádný ze zakázaných diskriminačních důvodů vymezených v ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona. Je namístě zabývat se otázkou, zda lze kritéria uvedeného druhu podřadit pod diskriminační důvod spočívající v sociálním původu dítěte; zákaz diskriminace z důvodu sociálního původu je totiž zakotven jak v Listině, tak ve školském zákoně.

Vzhledem k tomu, že se v praxi českých ani jiných zahraničních nebo mezinárodních soudů s aplikací tohoto důvodu nelze setkat, vychází ochránce z definice uvedené v Obecné připomínce č. 20 Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva, podle které sociální původ představuje děděný sociální status projevující se příslušností ke kastě nebo podobnému systému dědičného statusu, vlastnictvím majetku nebo příslušností k určité sociální vrstvě (např. bezdomovci).42 Zaměstnanecký nebo jiný právní vztah rodiče dítěte k obci, nebo obecněji k veřejnoprávním subjektům, proto nelze podřadit pod diskriminační důvod zakládající se na sociálním původu. Nejedná se totiž o dědičný status nebo jiné dlouhodobě trvající, fakticky od vlastní vůle nezávislé postavení osoby. Kromě uvedeného osoby zaměstnané příslušným subjektem veřejného práva rozhodně netvoří homogenní skupinu, potažmo sociální vrstvu. Nelze proto tvrdit, že např. zaměstnanci školství nebo obecního úřadu představují svébytnou sociální skupinu, přičemž příslušnost k této skupině je dědičná a determinující pro status uvedených osob ve společnosti. Zaměstnanecký poměr k osobě veřejného práva rovněž nepředstavuje natolik významnou vlastnost, na základě které by bylo možno jednu osobu od jiné bezpečně odlišit.


V případě upřednostňování dětí učitelů, zaměstnanců obecního úřadu atd. se tedy sice o aplikaci diskriminačního kritéria nejedná, přesto je takové jednání v rozporu s ustanovením § 7 odst. 1 správního řádu, zakotvujícím zásadu procesní rovnosti a nestrannosti správního orgánu. Je třeba opět zdůraznit, že účast na předškolním vzdělávání je právem dítěte, nikoliv jeho rodiče. Právo každého dítěte na vzdělávání má přitom stejný obsah a rozsah. Neexistuje žádné logické zdůvodnění pro závěr, dle něhož by děti zaměstnanců veřejného sektoru měly mít silnější právo na předškolní vzdělávání než jejich vrstevníci, jejichž rodiče jsou zaměstnáni v soukromých společnostech nebo jsou samostatně výdělečně činní nebo třeba nezaměstnaní. Přístup ke vzdělání je právem každého dítěte,43 a nesmí být proto odvozeno od typu zaměstnání jeho rodičů.
Kritéria tohoto druhu jsou zřejmě ustanovena s ohledem na faktický, sekundární účel předškolního vzdělávání; tj. formy pomoci poskytované rodičům. I z tohoto hlediska však není ospravedlnitelné, že by kritéria měla zvýhodňovat pouze rodiče dítěte zaměstnané ve veřejném sektoru.
V této souvislosti vyvstává otázka, zda je vhodné, aby subjekt veřejného práva při výkonu úloh státní správy nakládal s určitým veřejným dobrem jako se statkem sloužícím k odměňování nebo podpoře úzce vymezeného okruhu osob. Podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod je možno státní moc uplatňovat jen v mezích zákona.44 Žádný předpis neumožňuje zvýhodnit na základě správního uvážení některé skupiny zaměstnanců, podobná kritéria mohou být naopak v rozporu se zásadou nestrannosti správního orgánu ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 správního řádu. Proto nelze dospět k jinému závěru, než že je aplikované zvýhodnění neoprávněné.45 Uplatňováním kritérií tohoto druhu bude také v konečném důsledku
docházet například k tomu, že do mateřské školy bude přednostně přijato dítě matky, která pracuje jako uklízečka v základní škole, před dítětem matky zaměstnané na stejné pozici u soukromé společnosti. Pro takové jednání není žádný ospravedlnitelný důvod. Veřejné statky by se měly dostávat každému bez neodůvodněného rozlišování.

III. 3. 2 Zvýhodnění dítěte, které obec doporučí nebo je jeho přijetí v zájmu obce
Další druh výše uvedených kritérií zvýhodňuje děti, jejichž přijetí je v zájmu obce. Do této kategorie lze v zásadě zařadit také kritéria zvýhodňující děti, v zájmu jejichž přijetí vydala obec písemné doporučení. Tato uvedená kritéria jsou opět vázána na rodiče dítěte hlásícího se do mateřské školy. Výklad a aplikace uvedených kritérií totiž směřuje k tomu, aby byla poskytnuta výhoda rodičům, kteří si to dle názoru ředitele mateřské školy nebo jejího zřizovatele „zaslouží.“
Poskytování předškolního vzdělávání je právem a zájmem dítěte, nikoliv obce nebo jiného subjektu; jinými slovy je zájmem dítěte, aby mu obec ve smyslu ustanovení § 35 odst. 2 zákona o obcích zajistila předpoklady pro uplatnění práva na vzdělání, nelze však mluvit o tom, že by předškolní vzdělávání konkrétního dítěte mělo být v zájmu obce. Zájmem obce má být vytvoření stavu, kdy každé dítě - zájemce o předškolní vzdělávání - dostane možnost absolvovat tento stupeň vzdělávání.
Formulace uvedeného kritéria je nadto velmi vágní, a proto je jeho uplatňování netransparentní a svévolné. Vychází rovněž z naprostého nepochopení povahy a adresáta práva na vzdělání. Lze si také představit situaci, kdy by bylo uplatnění tohoto kritéria dokonce diskriminační. Bylo by tomu tak v případě, kdy by na základě zkoumaného kritéria byly paušálně zvýhodňované např. pouze děti určité národnosti atd. Byť se však v obecné rovině o diskriminační kritérium nejedná, opět se nabízí otázka, zda nedochází k porušení rovnosti a nestranného rozhodování ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 správního řádu; takové vágní ustanovení může v praxi napomáhat klientelismu (v případě poskytování „sponzorských darů“ atd.), či dokonce korupčnímu jednání.
Stejný závěr platí i o doporučení vydaném obcí. Jedná se o netransparentní nástroj, který může zvýhodňovat rodiče dítěte za služby pro obec atd. Nadto podobné kritérium do jisté míry prolamuje ustanovení § 165 odst. 2 písm. b) školského zákona, které jasně určuje, že o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání rozhoduje ředitel. Žádný jiný subjekt není oprávněn do jeho rozhodování zasahovat.46 V této souvislosti proto není podstatné, zda ředitel přistupuje k doporučení obce jako k nezávaznému dokumentu nebo k závaznému podkladu pro rozhodnutí. Existence doporučení v každém případě představuje protiprávní zásah třetí osoby do rozhodování ředitele.

Ředitelé/ředitelky při přijímání dětí do mateřské školy nesmí zvýhodňovat děti na základě sociálního nebo pracovního postavení rodičů dítěte. Je nepřípustné, aby orgán vykonávající státní správu nakládal s veřejným statkem jako s prostředkem odměny, resp. zvýhodnění (svévolně) určených skupin osob nebo povolání, jejichž společenská prospěšnost má být dle názoru daného ředitele/ředitelky vyšší než u jiných skupin nebo povolání. Byť se v obecné rovině nejedná o diskriminaci, jsou taková kritéria v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení a nestranností správního orgánu ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 správního řádu.

III. 4. Zaměstnanost (výdělečná činnost) rodiče
Upřednostňování dětí, jejichž rodiče jsou výdělečně činní, při rozhodování o přijetí do mateřské školy, je z podstaty věci problematické; toto kritérium totiž přehlíží vzdělávací funkci mateřských škol a přisuzuje jim primárně funkci hlídací služby poskytované rodičům (zákonných zástupců) dětí. Jak vyplývá z výše uvedeného, ochránce vychází z předpokladu, že mateřské školy plní zásadně funkci vzdělávání; děti jsou však v přístupu ke vzdělání na základě tohoto kritéria rozdělovány podle skutečností, které se jich přímo netýkají.
Zaměstnanost rodičů sama o sobě není diskriminačním důvodem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona, takže zakotvení uvedeného kritéria nepředstavuje přímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání. V úvahu by teoreticky mohlo přicházet začlenění kritéria do demonstrativního výčtu uvedeného ve školském zákoně, avšak podřadit kritérium zaměstnanosti pod zakázané důvody jako „sociální původ“ či „majetek,“ nelze. Ochránce vychází z předpokladu, že charakteristiky kritéria zaměstnanosti neodpovídají obecným charakteristikám diskriminačních důvodů, jak byly popsány výše.47


Přestože však z uvedeného vyplývá, že požadované kritérium není diskriminační, není vyloučené, že tento požadavek obsahuje prvky svévole. Lze sice namítat, že kritérium sleduje zájem dítěte, protože rodič, který není výdělečně činný, může jistou míru potřebného vzdělání poskytnout dítěti sám. Ani tento argument však zcela neobstojí, protože předškolní vzdělávání plní řadu funkcí, které nemůže rodič v plné míře nahradit; výrazným způsobem může například napomáhat socializaci dítěte atd.48 Tomu, že předškolní vzdělávání poskytuje i prvky vzdělání, které rodina zcela nenahradí, nasvědčuje i skutečnost, že děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky mají při přijímání do mateřských škol přednost. Nelze sice zcela vyloučit, že je možné zvýhodnit či upřednostnit v konkrétním případě dítě, jehož rodiče jsou zaměstnáni, protože jeho individuální potřeba vzdělání může být skutečně vyšší. Nemůže se však jednat o kritérium bezpodmínečné nebo paušální; rozhodnutí ředitele mateřské školy opřené o toto kritérium by mohlo být v rozporu s ustanovením čl. 33 odst. 1 Listiny, vzhledem k tomu, že nezohledňuje individuální potřeby dítěte z hlediska jeho práva na vzdělání, ale posuzuje skutečnost, kterou může dítě jen stěží ovlivnit. Individuální potřeba předškolního vzdělávání konkrétního dítěte přitom může být bez dalšího jen stěží ovlivněna pouze skutečností, zda je jeho rodič zaměstnán, či nikoliv.49

Nad rámec uvedeného je také třeba konstatovat, že i pokud připustíme, že fakticky mateřské školy plní sekundárně též funkci hlídací služby pro rodiče, nemá takové kritérium zcela racionální základ. Při hledání zaměstnání se totiž nezaměstnaný rodič dítěte musí přizpůsobovat i tomu, zda je dítě přes den v mateřské škole či nikoliv, a zda se tedy o něj musí starat. V takovém případě by se však dostal do začarovaného kruhu, protože pro jeho nezaměstnanost nepřijmou dítě do mateřské školy, na druhou stranu se z důvodu péče o dítě zhoršuje jeho situace při hledání zaměstnání.

Požadavek zaměstnanosti rodičů nemůže být legitimním kritériem při rozhodování o přijetí do mateřské školy. Příjemcem předškolního vzdělání je dítě, nikoliv rodič. Kritérium neposuzuje individuální potřeby dítěte, naopak omezuje jeho přístup ke vzdělání na základě skutečností, které nejenže nesouvisejí se vzděláním, ale navíc je dítě nemůže žádným způsobem ovlivnit. Dítě je tak „sankcionováno“ za případnou nezaměstnanost svých rodičů. Byť toto kritérium není diskriminační, mohlo by představovat prvky svévole, a být tak v rozporu s ustanovením čl. 33 odst. 1 Listiny.

III. 5. Trvalý pobyt
Častým rozlišujícím kritériem při rozhodování o přijetí dítěte do mateřské školy je kritérium trvalého pobytu či trvalého bydliště dítěte, přičemž zvýhodněno je dítě s trvalým bydlištěm v obci, kde se školka nachází. Někdy bývá dokonce vyžadováno trvalé bydliště obou rodičů dítěte v obci. Ochránce vychází z předpokladu, že i trvalým bydlištěm, je-li v kritériích užito tohoto pojmu, je míněno místo trvalého pobytu ve smyslu ustanovení § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o evidenci obyvatel“). Dle tohoto zákona se místem trvalého pobytu rozumí adresa pobytu občana v České republice,50 přičemž evidenční charakter trvalého pobytu podtrhuje skutečnost, že z pouhého přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu či k vlastníkovi nemovitosti.51 Požadavek trvalého pobytu však není bez dalšího diskriminační,52 protože katalog diskriminačních důvodů v ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona neuvádí trvalý pobyt jako diskriminační důvod a nemůže být diskriminačním důvodem ani dle Listiny či školského zákona; nenaplňuje totiž charakteristiku diskriminačních důvodů obsažených v těchto předpisech.53 Přesto se nejedná o kritérium zcela bezproblémové, a to i z hlediska diskriminace.


Požadavek trvalého pobytu dítěte v obci může být do jisté míry legitimní. Nejčastějším zřizovatelem mateřských škol je obec (popř. svazek obcí), která tak naplňuje základní úkoly územní samosprávy ve smyslu ustanovení § 35 odst. 2 zákona o obcích, podle kterého obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu pečuje o vytváření podmínek pro uspokojování potřeb svých občanů, zejména - mimo jiné - potřeby vzdělání.54 Mateřská škola je však subjekt odlišný od svého zřizovatele a ředitel při rozhodování o přijetí či nepřijetí dítěte vykonává státní správu, nikoliv samosprávu, a není tak úkoly samosprávy zavázán. Na druhou stranu není úkolem státní správy činnost samosprávy a plnění jejich úkolů znesnadňovat; kritérium trvalého pobytu dítěte na území obce, jakožto kritérium zvýhodňující, se proto zdá být v pořádku. Pokud by však byl požadavek trvalého pobytu kritériem bezpodmínečným (tzn., žádné dítě bez trvalého pobytu v obci by nemohlo být za žádných okolností přijato), pak lze o legitimitě takového požadavku důvodně pochybovat, protože, jak již bylo zmíněno, ředitel vystupuje z pozice státní správy, a legitimitu bezpodmínečného kritéria proto nelze o zmíněné úkoly samosprávy, upravené ustanovením § 35 odst. 2 zákona o obcích, opírat.
Pokud jde o požadavek trvalého pobytu rodičů (zákonných zástupců), je třeba mít na paměti, že nahlíženo ustanovením § 35 odst. 2 zákona o obcích zabezpečuje obec v rámci úkolů samosprávy uspokojování potřeby vzdělání dětem, nikoliv rodičům (viz výše). Pokud tedy ředitel při rozhodování o přijetí dítěte (tj. při výkonu státní správy) požaduje trvalý pobyt rodičů dítěte v obci, nedá se již hovořit o zohledňování úkolů samosprávy; naopak v konkrétních případech může jít fakticky o kategorizování občanů obce (dětí) podle trvalého pobytu jejich rodičů. Legitimita takové kategorizace je pak velmi pochybná, a mohlo by se proto jednat o kritérium, které je přímo v rozporu s ustanovením čl. 33 Listiny.55

Pokud není požadavek trvalého pobytu bezpodmínečným kritériem pro nepřijetí dítěte do mateřské školy, lze jej považovat za požadavek legitimní. Nelegitimní je naopak, pokud je jedním z kritérií pro přijetí dítěte do mateřské školy trvalý pobyt jednoho nebo obou rodičů (zákonných zástupců) v obci; nejedná se totiž o kritérium, které by se týkalo dítěte, jakožto adresáta práva na vzdělání. 19

III. 5. 1 Kritérium trvalého pobytu jako diskriminace z důvodu státní příslušnosti
Jak bylo uvedeno výše, ochránce vychází z předpokladu, že kritériem trvalého bydliště je míněn trvalý pobyt občanů ve smyslu ustanovení § 10 zákona o evidenci obyvatel. Cizinci, včetně občanů Evropské unie, pobývají na území ČR na základě zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o pobytu cizinců“), a jejich „pobytový režim“ je proto odlišný; cizinec toliko hlásí policii místo svého pobytu na území ČR ve smyslu ustanovení § 93 a násl. zákona o pobytu cizinců. Kritérium trvalého pobytu tak zvýhodňuje občany ČR, a pokud je výlučné, tak může dětem cizinců, včetně občanů EU, zcela znemožnit přístup ke vzdělání v mateřských školách. Na rozdíl od antidiskriminačního zákona zakotvuje zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti primární právo Evropské unie; konkrétně ustanovení článku18 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) zakazuje v rámci použití smluv jakoukoliv diskriminaci z důvodu státní příslušnosti.56


Kritérium trvalého pobytu by jako diskriminační mohlo být v posuzované věci hodnoceno z hlediska zmíněného ustanovení čl. 18 Smlouvy, subsidiárně pak také z pohledu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES, o právu osob svobodně se pohybovat (dále jen „Směrnice“). Z čl. 24 Směrnice vyplývá, že „s výhradou zvláštních ustanovení výslovně uvedených ve Smlouvě a v sekundárních právních předpisech požívají všichni občané Unie, kteří pobývají na základě této směrnice na území hostitelského členského státu, v oblasti působnosti Smlouvy stejného zacházení jako státní příslušníci tohoto členského státu.“ Z formulace citovaného ustanovení Směrnice je patrné, že zásada rovnosti občana EU se uplatní, jsou-li splněny podmínky a kritéria pobytu stanovené Směrnicí a vnitrostátními předpisy, které je zapracovávají.
Nastíněná právní úprava EU se projevuje na zákonné úrovni mimo jiné v ustanovení § 20 odst. 1 školského zákona, které stanoví, že občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám podle školského zákona za stejných podmínek. Dle ustanovení § 20 odst. 2 písm. c) školského zákona mají přístup k předškolnímu vzdělávání za stejných podmínek jako občané EU, také cizinci ze třetích zemí, kteří mají právo pobytu na území České republiky na dobu delší než 90 dnů (dlouhodobí rezidenti), popřípadě pobývají-li na území ČR na základě jiných oprávnění,57 pokud jsou osobami oprávněnými pobývat na území České republiky.
Pokud tedy kritérium trvalého pobytu skutečně sleduje zvýhodnění dětí – občanů obce, ve které se mateřská škola nachází, pak by se takové zvýhodnění mělo vztahovat též na děti občanů EU, kteří pobývají na území ČR a místo pobytu58 mají hlášeno na území příslušné obce, a také na cizince ze třetích zemí, kteří pobývají na území České republiky na dobu delší než 90 dnů, popř. na základě jiného oprávnění, mají-li hlášeno místo pobytu na území obce.

Požadavek trvalého pobytu na území obce může znevýhodňovat cizince (včetně občanů EU) v přístupu k předškolnímu vzdělávání; tím může docházet jednak k porušení ustanovení § 20 školského zákona, a mohlo by se také jednat o diskriminaci z důvodu státní příslušnosti ve smyslu ustanovení čl. 18 Smlouvy o Fungování Evropské unie a čl. 14 ve spojení s čl. 21 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie.

III. 6. Kritéria související se sourozencem dítěte
Problematická mohou být kritéria, která pohlížejí na dítě podle situace jeho sourozence; ta mívají různé formy. Objevují se například podmínky, které fakticky znevýhodní dítě, jehož mladší sourozenec je v péči matky na mateřské dovolené, nebo naopak takové, jež zvýhodňují sourozence dítěte již přijatého.

III. 6. 1 Znevýhodnění dětí, jejichž rodiče jsou na mateřské (rodičovské) dovolené s dalším dítětem
Pokud jde o první uvedené kritérium, objevuje se v několika variantách: mateřská dovolená rodiče s mladším sourozencem může být pro přijetí dítěte přímo vyloučena, nebo je sice jako kritérium bodově ohodnocena, ale výrazně méně, než kdyby rodič chodil do zaměstnání, popřípadě je mateřská dovolená znevýhodňujícím kritériem, pokud jde o pořadí. Podstata tohoto kritéria tedy vychází zřejmě z předpokladu, že matka na mateřské dovolené pečující o malé dítě může stejně tak pečovat i o druhé dítě, ucházející se o místo v mateřské škole. Fakticky je tedy dítě sankcionováno za další mateřství své matky. Individuální potřebu dítěte předškolního vzdělávání přitom není možné posuzovat pouze z hlediska, zda je jeden z jeho rodičů doma či nikoliv, a na základě tohoto hlediska potřebu dítěte paušalizovat. V konkrétním případě může mít navíc matka dítěte, o které pečuje na mateřské (rodičovské) dovolené, na jeho staršího sourozence, jenž se uchází o místo v mateřské škole, v praxi mnohem méně času, protože veškerou péči musí věnovat dítěti mladšímu. V konkrétním případě by proto individuální potřeba dítěte být přijato do mateřské školy mohla být naopak mnohem vyšší.
Dle ustanovení § 2 odst. 4 antidiskriminačního zákona se diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví (které je dle antidiskriminačního zákona zakázaným diskriminačním důvodem). Pokud by úkolem mateřských škol bylo poskytovat pečovatelskou službu rodičům, jednalo by se v takovém případě jasně o diskriminaci rodičů v přístupu ke službám z důvodu pohlaví. Je však třeba opět zdůraznit, že mateřské školy neposkytují pečovatelské služby, ale jeho úkolem je poskytovat dítěti předškolní vzdělání. Eventuální obětí diskriminace může být tedy dítě, které má znesnadněn (znepřístupněn) přístup ke vzdělání z důvodu mateřství/otcovství jeho rodičů, avšak dítě samotné samozřejmě není nositelem uvedeného diskriminačního znaku (mateřství či otcovství). Antidiskriminační zákon je však třeba vykládat v souladu s Listinou, mezinárodními smlouvami a předpisy Evropské unie, které zapracovává, tedy i s rozsudky Soudního dvora Evropské unie (Dále jen „Soudní dvůr“), interpretující tyto předpisy; v tomto ohledu je proto možné opřít se o rozsudek Soudního dvora ve věci Coleman.59 Ve zmíněném případě se jednalo o situaci, kdy zaměstnavatel donutil zaměstnankyni k odchodu ze zaměstnání z důvodu zdravotního postižení jejího syna. Přestože stěžovatelka sama nebyla nositelem diskriminačního znaku, dovodil Soudní dvůr, že „zákaz přímé diskriminace … není omezen pouze na osoby, které jsou samy zdravotně postiženy. Pokud zaměstnavatel se zaměstnancem, který sám není zdravotně postižen, zachází méně příznivým způsobem, než zachází, zacházel nebo by zacházel s jiným zaměstnancem ve srovnatelné situaci, a je-li prokázáno, že nepříznivé zacházení, jemuž je tento zaměstnanec vystaven, se zakládá na zdravotním postižení jeho dítěte, jemuž poskytuje převážnou část potřebné péče, je takové zacházení v rozporu se zákazem přímé diskriminace … .“60

Uvedená situace samozřejmě není zcela analogická s konkrétními situacemi, které mohou v důsledku kritéria pro přijetí dítěte do mateřské školy nastat,61 přesto nelze opomíjet případné shodné znaky; v obou případech především není eventuální oběť diskriminace nositelem diskriminačního znaku, přesto je důvodem méně příznivého zacházení právě diskriminační důvod. Vztah mezi nositelem diskriminačního znaku a obětí je v obou případech vztahem mezi rodičem (zákonným zástupcem) a nezletilým dítětem; z toho mimo jiné vyplývá, že sepětí dítěte s diskriminačním důvodem je o to užší, protože blízký příbuzenský vztah mezi rodičem a dítětem je v zásadě neměnný, proto se nelze diskriminačního znaku volně snadno „zprostit.“62
Z výše uvedeného vyplývá, že kritérium, které znevýhodní dítě, jehož rodič je na mateřské či rodičovské dovolené s dalším dítětem, popř. přijetí takového dítěte přímo vylučuje, je v rozporu se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace; jedná se totiž o přímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání z důvodu pohlaví (ve smyslu mateřství nebo otcovství).
Ředitelé/ředitelky by při přijímání dětí do mateřské školy neměli brát k tíži dítěte v potaz, zda je některý z jeho rodičů na mateřské/rodičovské dovolené s dalším dítětem. Z tohoto důvodu též není adekvátní bodově diferenciovat mezi rodičem na mateřské/rodičovské dovolené s dalším dítětem a rodičem zaměstnaným. 22

III. 6. 2 Přednostní přijetí sourozence dítěte již přijatého
Kritérium, dle kterého je upřednostněno (či bodově zvýhodněno) dítě, jehož sourozenec byl již do mateřské školy přijat, bývá odůvodňováno (pokud odůvodněno je) nejčastěji jako snaha o podporu soudržnosti sourozenců. Přestože toto kritérium souvisí s postavením sourozence přijímaného dítěte, zohledňuje především jeho individuální situaci, protože přítomnost sourozence bude mít zřejmě ve většině situací na přijaté dítě pozitivní vliv. Obecně je proto racionální při přijímání dítěte do mateřské školy tuto skutečnost zohlednit, nicméně i toto zohlednění má jistě své hranice; za legitimní zohlednění lze považovat přednostní přijetí sourozence dítěte již přijatého v případě rovnosti bodů. Stejně tak je možné zvýhodnit dítě obodováním tohoto kritéria, nicméně bodové hodnocení by nemělo být ve výrazném nepoměru s jinými posuzovanými kritérii.
Pokud jde o případnou diskriminační povahu kritéria, nelze je podřadit pod žádný z diskriminačních důvodů uvedených v antidiskriminačním zákoně, ani školském zákoně. Na první pohled se sice může zdát, že by mohlo jít o specifickou formu diskriminace z důvodu mateřství/otcovství (konkr. znevýhodnění dítěte z důvodu, že jeho rodiče mají menší počet dětí), nicméně institut ochrany mateřství/otcovství a jeho podřazení pod diskriminační důvod pohlaví, sleduje skutečně ochranu toliko existujícího rodičovství.63

VZOROVÁ KRITÉRIA PRO PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ
Ředitel/ředitelka Mateřské školy XY stanovil/a následující kritéria, podle nichž bude postupovat při rozhodování na základě ustanovení § 165 odst. 2 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole v případě, kdy počet žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání v daném roce překročí stanovenou kapacitu maximálního počtu dětí pro mateřskou školu.
I.
Předškolní vzdělávání se poskytuje dětem ve věku od 3 let až do začátku povinné školní docházky.

II. Při přijímání dětí do mateřské školy vychází ředitel/ředitelka z kritérií, uvedených v následující tabulce. Přednostně bude přijato dítě s vyšším celkovým hodnocením


Kritérium Bodové ohodnocení
Doba podání přihlášky (opakované podání žádosti)
1 rok 1
2 roky 2
3 roky 3
Trvalý pobyt dítěte* Trvalý pobyt v obci 3
Trvalý pobyt ve smluvních obcích 1
Věk dítěte** 4 roky věku 2
5 let věku 3
Individuální situace dítěte Mateřskou školu navštěvuje sourozenec dítěte 2
Dítě se hlásí k celodennímu provozu 1
Dítě se specifickými vzdělávacími potřebami 3


* Upřednostnění se týká též dětí občanů Evropské unie či občanů třetích zemí, kteří mají hlášeno místo pobytu na území obce. Občané třetích zemí jsou povinni doložit oprávnění k pobytu na území České republiky ve smyslu ustanovení § 20 odst. 2 písm. d) školského zákona.

** Bez ohledu na bodové hodnocení bude přednostně v souladu s ustanovením § 34 odst. 4 školského zákona vždy přijato dítě rok před nástupem povinné školní docházky

III.
V případě rovnosti bodů (shodnosti posuzovaných kritérií) může být v ojedinělých individuálních případech zohledněna výdělečná činnost rodiče dítěte, pokud je rodič jiného dítěte, který není výdělečně činný, schopen poskytovat vzdělání a péči v potřebném rozsahu dítěti sám. K výdělečné činnosti se však nepřihlédne, pokud je rodič dítěte, který není výdělečně činný, na mateřské/rodičovské dovolené s dalším dítětem.

JUDr. Pavel Varvařovský
veřejný ochránce práv

1 Právo na vzdělání je svou povahou právem sociálním, jejichž naplnění s sebou nese pozitivní závazek státu. To znamená, že stát je musí nejen respektovat a chránit, ale také aktivně naplňovat. Boučková, P.: Rovnost a sociální práva, Auditorium, Praha 2009, s. 25 a 35.
2 Viz Východiska RVP PV a jejich význam pro předškolní edukaci. Studijní materiál. Hradec Králové: Ústav preprimární a primární edukace PdF UHK, 2007, s. 13.
3 Viz Výzkumný ústav pedagogický v Praze: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, s. 11.
4 Viz Výzkumný ústav práce a sociálních věcí: Síť zařízení denní péče o děti předškolního věku v ČR, s. 4.

5 Srov. např. také ustanovení čl. 28 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, které explicitně označuje dítě za nositele práva na vzdělání.
6 Vzhledem k tomu, že Listina striktně rozlišuje mezi právy, která přiznává každému, a která přiznává pouze občanům; právo na vzdělání má kdokoliv bez ohledu na státní příslušnost.
7 Jde však o jedno ze základních sociálních a kulturních práv, kterých se lze ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny dovolávat toliko v mezích zákona.
8 KLÍMA, K. Komentář k Ústavě a Listině, 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o, 2009. s. 47
9 Sdělení č. 209/1992 Sb. federálního ministerstva zahraničních věcí o přijetí Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
10 Viz čl. 14 a 21 Listiny základních práv EU.
11 Viz čl. 6 písm. e) Smlouvy o fungování Evropské unie.
12 Viz čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.
13 Viz čl. 18 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

14 Taktéž předpisy Evropské unie, opírající se zejména o čl. 19 Smlouvy, které antidiskriminační zákon zapracovává, ctí lidsko-právní charakter takto pojímaného zákazu diskriminace - srov. např. vyjádření Generálního advokáta Maduro v jeho svém stanovisku ve věci C-303/06 závěr, že hodnotami, na kterých je založena zásada rovnosti zakotvená v čl. 19 Smlouvy, jsou lidská důstojnost a osobní autonomie.
15 Na rozdíl od výčtu diskriminačních důvodů v Listině se zde jedná o výčet taxativní, takže jej nelze rozšířit o případné další důvody.

16 Viz § 131 odst. 1 školského zákona.
17 Viz § 179 odst. 1 písm. a) školského zákona.
18 Viz § 84 odst. 2 písm. d) a § 102 odst. 2 písm. b) obecního zřízení.
19 Viz § 2 odst. 3 školského zákona.
20 V roce 2006 se evidovalo v České republice 9 570 nevyřízených žádostí. Ve školním roce 2005/2006 navštěvovalo mateřské školy 282 183 dětí, tedy poměr nepřijatých představuje 3,3 % všech přihlášených. Viz Kuchařová, V., Svobodová, K. Síť zařízení denní péče o děti předškolního věku v ČR. Praha: VÚPSV, 2006, s. 11, 18. Ve školním roce 2008/2009 navštěvovalo mateřské školy 301 620 dětí, počet nevyřízených žádostí pro
tento školní rok byl 19 996, tedy 6,2 %. Ve školním roce 2009/2010 navštěvovalo mateřské školy 314 008 dětí, počet nevyřízených žádostí pro tento školní rok byl 29 632, tedy 8,6 %. Za čtyři roky se tedy poměř nepřijatých téměř ztrojnásobil. Komplexní statistiky za jednotlivé školní roky jsou dostupné na: http://www.uiv.cz/rubrika/98
21 Dále rozhoduje například také o stanovení zkušebního pobytu, jehož délka nesmí přesáhnout tři měsíce atd.
22 Viz kap. II. 2.
23 Viz Právní výklad k postupu při rozhodování ředitele podle § 165 odst. 2 školského zákona, dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/pravni-vyklad-k-postupu-pri-rozhodovani-reditele-podle-165
24 „Tento zákon (tj. správní řád) nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup.“
25 K tomu srov. také ustanovení § 180 odst. 2 správního řádu: „Pro případ, že podle dosavadních právních předpisů postupují správní orgány v řízení, jehož cílem není vydání rozhodnutí, aniž tyto předpisy řízení v celém rozsahu upravují, postupují v otázkách, jejichž řešení je nezbytné a které nelze podle těchto předpisů řešit, podle části čtvrté tohoto zákona.“

26 Srovnej § 1a odst. 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb.
27 Zakotvený ve zmíněném ustanovení § 34 odst. 1 školského zákona: „Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let.“
28 Viz poznámka pod čarou č. 26.

29 „Jesle nebo předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.“
30 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 21. 7. 2010, sp.zn. 3 Ads 42/2010.
31 Viz výše.
32 V každém případě však musí být přijatý výklad a z něj vyplývající omezení věrohodně medicínsky podloženo a odůvodněno.


33 Viz čl. 23 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte.
34 Viz Verheyde, M. Article 28: The Right to Education, in: Alen, A., Vande Lanotte, J., Verhellen, E., Ang, F., Berghmans, E., Verheyde, M. (eds.) A Commentary on the United Nations Conventions on the Rights of the Child. Leiden: Martinus Nijhoff Publishers, 2006, s. 44.
35 Jde o tzv. sociální model zdravotního postižení.
36 Prosazování začleňujícího vzdělávacího systému ostatně vyplývá z mezinárodně-právních závazků České republiky, viz čl. 24 odst. 2 písm. a) Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, dle kterého „státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby osoby se zdravotním postižením nebyly z důvodu svého postižení vyloučeny ze všeobecné vzdělávací soustavy.“ Viz rovněž Verheyde, M. Article 28: The Right to Education, in: Alen, A., Vande Lanotte, J., Verhellen, E., Ang, F., Berghmans, E., Verheyde, M. (eds.) A Commentary on the United Nations Conventions on the Rights of the Child. Leiden: Martinus Nijhoff Publishers, 2006, s. 44.
37 Srov. ustanovení § 9 odst. 1 Vyhlášky: „Zařazení žáka do některé formy speciálního vzdělávání podle § 3 provádí ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žáka nebo se souhlasem zletilého žáka, a to na základě doporučení školského poradenského zařízení, jehož součástí je navržení míry podpůrných opatření.“


38 Viz The right to education of persons with disabilities. Report of the Special rapporteur on the right to education. A/HRC/4/29, odst. 9.
39 Viz § 160 odst. 1 písm. c) školského zákona.
40 Viz § 16 odst. 9 školského zákona.
41 Viz § 1a odst. 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání a vyhlášku č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

42 Viz Commitee on Economic, Cultural and Social Rights: General Comment No. 20, s. 7, 8, 11. Dostupný na webové stránce: http://daccess-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G09/434/05/PDF/G0943405.pdf?OpenElement
43 Podle ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) školského zákona mají žáci právo na vzdělávání a školské služby.
44 Podobně i čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR.

45 K závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 7030/31, který konstatuje, že nadřízení úředníci státní správy a funkcionáři nejsou oprávněni přiznávat státním zaměstnancům výhody, které nejsou stanoveny v zákoně. Dotčený případ se týkal mírně odlišné problematiky, ale nemožnost poskytování výhod nad rámec zákona uvádí explicitně.
46 Rozhodnutí ředitele může být v souladu s platnou právní úpravou ovlivněno vyjádřením třetí osoby pouze ve dvou případech. Ředitel má jednak vycházet ze zjištění školského poradenského zařízení o speciálních vzdělávacích potřebách dítěte, a jednak z doporučení lékaře v rámci uvedeném v dřívější části textu.


47 Příslušnost osoby ke skupině osob nezaměstnaných lze sice fakticky měnit často velmi obtížně, přesto není obtížnost změnit volně příslušnost k této skupině natolik zásadní, jako u tradičních diskriminačních důvodů (rasa, etnicita, pohlaví, věk atd.) – srov. kap. II. 4. 3
48 Srov. např. Úkoly předškolního vzdělávání In. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický, Praha: 2004, s. 5.

49 Na okraj je třeba upozornit, že pokud kritérium zaměstnanosti fakticky vylučuje dítě, jehož rodič je na mateřské/rodičovské dovolené ve smyslu ustanovení § 197 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jedná se o diskriminaci z důvodu pohlaví. Jde totiž o situaci velmi podobnou, jako v případě kritéria, které je blíže rozebráno v podkapitole III. 6. 1.
50 Pokud jde o děti, místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je ve smyslu ustanovení § 10 odst. 4 zákona o evidenci obyvatel místo trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak.
51 Trvalý pobyt nicméně nepředstavuje pouze evidenční údaj, a jistá práva se k němu pojit mohou, byť zprostředkovaně; trvalý pobyt je například předpokladem občanství obce - srov. ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
52 Výjimka viz kap. III. 4. 1.

53 Viz kap. II. 4. 3.
54 Ostatně také školský zákon reflektuje povinnost obce zabezpečovat uspokojení potřeby vzdělání dětí, které mají v obci trvalý pobyt. V ustanovení § 34 tak například mají povinnost zajistit dítěti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které z kapacitních důvodů nelze přijmou do mateřské školy, zařazení do jiné mateřské školy. Je však třeba zdůraznit, že se jedná o povinnost obce, nikoliv mateřské školy.
55 Případně také s ustanovením čl. 4 odst. 4 Listiny, které v zásadě limituje správní uvážení ředitele: „Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.“

56 Zákaz diskriminace v přístupu ke vzdělání z důvodu státní příslušnosti vyplývá nadto také z ustanovení čl. 14 a ustanovení čl. 21 odst. 2 Listiny základních práv EU.
57 Tj. jde-li o osoby pobývající na území ČR za účelem výzkumu, azylanty, osoby požívající doplňkové ochrany, žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo o osoby požívajícími dočasné ochrany.
58 Dle ustanovení § 93 odst. 2 a souv. § 87n odst. 2, resp. § 87r odst. 2 zákona o pobytu cizinců.

59 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-303/06, S. Coleman v. Attridge Law a Steve Law
60 Viz odst. č. 56 uvedeného rozsudku.
61 Jednak se situace popsaná v rozsudku týkala zaměstnání, zatímco kritérium mateřských škol lze posuzovat z hlediska přístupu ke vzdělání, jednak bylo namítaným diskriminačním důvodem zdravotní postižení, nikoliv pohlaví.
62 Uvedený závěr podporuje též čl. 2 Úmluvy o právech dítěte, dle kterého se smluvní státy zavazují respektovat a zabezpečit práva stanovená úmluvou každému dítěti bez jakékoli diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního, etnického nebo sociálního původu, majetku, tělesné nebo duševní nezpůsobilosti, rodu a jiného postavení dítěte nebo jeho rodičů nebo zákonných zástupců.

63 Mateřství navazuje na diskriminační důvod těhotenství, jenž je taktéž podřazen pod důvod pohlaví, a to z toho důvodu, že v případě znevýhodnění těhotných žen bylo v minulosti obtížné najít tzv. „komparátora“ (tj. osoba ve srovnatelné situaci), který je pro konstatování diskriminace nezbytný. Zákaz diskriminace z důvodu mateřství chrání biologické (tj. ono těhotenství, období krátce po porodu a kojení) a sociologické aspekty (tj. důsledky práce spojené s péčí o dítě) mateřství. K tomu srov. BOUČKOVÁ, P., HAVELKOVÁ, B., KOLDINSKÁ, K., KÜHN, Z. KÜHNOVÁ, E., WHELANOVÁ, M. Antidiskriminační zákon - 1. vydání. Praha: C.H.BECK, 2010. s. 143. Nelze proto dovodit, že by antidiskriminační právo stejným způsobem chránilo i „absenci mateřství.“
 
 
 
 
 
 Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

Datum účinnosti: 1. ledna 2005
Včetně posledních změn a doplňků předpisu:
zákonem č. 472/2011 Sb., s účinností dnem 1. 1. 2012
(Změny vyznačeny modrou barvou písma, zrušený text byl pro názornost ponechán, ale je škrtnut a vyznačen červeně)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ


OBECNÁ USTANOVENÍ
 


§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále jen "vzdělávání") uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství.

§ 2

Zásady a cíle vzdělávání

(1) Vzdělávání je založeno na zásadách


a)
rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana,
b)
zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce,
c)
vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání,
d)
bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí,
e)
svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání,
f)
zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod,
g)
hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy,
h)
možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání.
(2) Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména
g) získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví.
(3) Vzdělávání poskytované podle tohoto zákona je veřejnou službou.

Vzdělávací programy

§ 3

Systém vzdělávacích programů

(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vládá předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení. Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Národní program vzdělávání ministerstvo zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162.

(3) Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů.

(4) Vyšší odborné vzdělávání v každém oboru vzdělání v jednotlivé vyšší odborné škole se uskutečňuje podle vzdělávacího programu akreditovaného podle § 104 až 106.

(5) Soustavu oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání stanoví vláda nařízením po projednání s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji.

§ 4

Rámcové vzdělávací programy

(1) Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Podmínky ochrany zdraví pro uskutečňování vzdělávání stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.

(2) Rámcové vzdělávací programy musí odpovídat nejnovějším poznatkům:
a) vědních disciplín, jejichž základy a praktické využití má vzdělávání zprostředkovat, a
b) pedagogiky a psychologie o účinných metodách a organizačním uspořádání vzdělávání přiměřeně věku a rozvoji vzdělávaného.
Podle těchto hledisek budou rámcové vzdělávací programy také upravovány. Tvorbu a oponenturu rámcových vzdělávacích programů zajišťují příslušná ministerstva prostřednictvím odborníků vědy a praxe, včetně pedagogiky a psychologie.

(3) Rámcové vzdělávací programy vydává ministerstvo po projednání s příslušnými ministerstvy. Rámcové vzdělávací programy pro zdravotnické obory vydává ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví. Rámcové vzdělávací programy zaměřené na přípravu k výkonu regulovaného povolání vydává ministerstvo po projednání s příslušným uznávacím orgánem1). Rámcové vzdělávací programy pro obory vzdělání ve školách v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vydávají tato ministerstva po projednání s ministerstvem. Rámcové vzdělávací programy pro odborné vzdělávání projednají ministerstva před jejich vydáním s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji.

(4) Rámcové vzdělávací programy je možné v závažných případech měnit, a to s účinností nejdříve od začátku následujícího školního roku, pokud nejde o změny vyplývající z platných právních předpisů. V takovém případě ministerstvo, které rámcový vzdělávací program vydalo, zveřejní změnu s dostatečným časovým předstihem.

(5) Rámcové vzdělávací programy a jejich změny zveřejňují ministerstva, která je vydala, vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 5

Školní vzdělávací programy

(1) Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž je podle § 3 odst. 2 vydán rámcový vzdělávací program, musí být v souladu s tímto rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být ve školním vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (například modulů).

(2) Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž není vydán rámcový vzdělávací program, stanoví zejména konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále stanoví popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní škole nebo školském zařízení uskutečňuje.

(3) Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy nebo školského zařízení zveřejní na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení; do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.

§ 6

Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání

(1) Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a obsah vzdělávání a jeho organizační uspořádání, profil absolventa vzdělávacího programu, vyučovací jazyk, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání, jakož i podmínky pro vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a podmínky materiální, personální a organizační, podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání.

(2) Vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až 106 ředitel školy zveřejní na přístupném místě ve škole; do vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.

(3) Vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až 106 je závazný pro hodnocení vyšší odborné školy a výsledků vzdělávání studentů a dále podkladem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162.

Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení a jejich
právní postavení

§ 7

Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení

(1) Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení podle tohoto zákona.

(2) Škola uskutečňuje vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3.

(3) Druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování.

(4) Školské zařízení poskytuje služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči1a) (dále jen "školské služby"). Školské zařízení uskutečňuje vzdělávání podle školního vzdělávacího programu uvedeného v § 5 odst. 2.

(5) Druhy školských zařízení jsou školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení, školská výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení pro preventivně výchovnou péči. Členění školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči stanoví zvláštní právní předpis.1a)

(6) Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku.

(7) Ve školách a školských zařízeních zajišťují vzdělávání pedagogičtí pracovníci.2)

§ 8

Právní postavení škol a školských zařízení

(1) Kraj, obec a dobrovolný svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen "svazek obcí"), zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu.3)

(2) Ministerstvo zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo státní příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu4) a § 169.

(3) Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje školy a školská zařízení jako organizační složky státu5) nebo jako jejich součásti.

(4) Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky jako součást těchto úřadů.

(5) Ministerstva uvedená v odstavcích 2 až 4 plní funkci zřizovatelů škol a školských zařízení jménem státu.

(6) Registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) ostatní právnické osoby nebo fyzické osoby zřizují školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo jako právnické osoby podle zvláštních právních předpisů,7) jejichž předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle tohoto zákona.

(7) Právnická osoba a organizační složka státu nebo její součást může vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, školy a školského zařízení, nebo i více škol nebo školských zařízení.

§ 8a

Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti

(1) Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti, vykonávající činnost podle § 8 odst. 7, musí obsahovat vždy

a) označení příslušného druhu nebo typu školy, kromě mateřské školy uvedené v § 34 odst. 8, pokud vykonává činnost školy,

b) označení příslušného typu školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči, pokud vykonává činnost tohoto školského zařízení

c) označení příslušného druhu nebo typu školského zařízení, které není uvedeno v písmeni b), pokud vykonává činnost pouze tohoto školského zařízení.

(2) Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti, vykonávající činnost podle odstavce 1 písm. a) a b), může dále obsahovat označení všech druhů nebo typů školských zařízení, pokud vykonává činnost těchto školských zařízení.

(3) Součástí názvu může být upřesňující přívlastek, popřípadě čestný název, je-li ministerstvem udělen.

Dlouhodobé záměry a výroční zprávy

§ 9

Dlouhodobé záměry

(1) Ministerstvo zpracovává dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, projednává jeho návrh s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji, předkládá jej vládě ke schválení a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vláda předkládá dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu k projednání.

(2) Krajský úřad zpracovává v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a předkládá jej ministerstvu k vyjádření. Část dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, týkající se vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných krajem, předkládá rada kraje zastupitelstvu kraje ke schválení. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji je vždy zveřejňován způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Dlouhodobý záměr podle odstavce 2 obsahuje analýzu vzdělávací soustavy v kraji a stanovuje na základě předpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací nabídky, především strukturu oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol a školských zařízení a jejich kapacitu a návrh na financování vzdělávání a školských služeb v kraji.

(4) Dlouhodobé záměry se vyhodnocují a zpracovávají jednou za 4 roky postupem uvedeným v odstavcích 1 a 2.

§ 10

Výroční zprávy

(1) Ministerstvo zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky, předkládá ji vládě a zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Krajský úřad zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji, předkládá ji zastupitelstvu kraje a ministerstvu a zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy zpracovává každoročně výroční zprávu o činnosti školy za školní rok, zasílá ji zřizovateli a zveřejňuje vždy na přístupném místě ve škole. Do výroční zprávy může každý nahlížet a pořizovat si z ní opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet její kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.

§ 11

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rámcovou strukturu, obsah a postup zpracování dlouhodobých záměrů a výročních zpráv podle § 10 odst. 2 a 3 a termíny jejich předkládání a zveřejňování.

Hodnocení škol, školských zařízení a vzdělávací soustavy

§ 12

(1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí.

(2) Vlastní hodnocení školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy a jedním z podkladů pro hodnocení Českou školní inspekcí. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rámcovou strukturu, pravidla a termíny vlastního hodnocení školy.

(2) Vlastní hodnocení školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy.

(3) Hodnocení vzdělávání ve školských zařízeních provádí Česká školní inspekce.

(4) Hodnocení vzdělávací soustavy v kraji provádí krajský úřad ve zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji. Hodnocení vzdělávací soustavy České republiky provádí ministerstvo ve zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky a Česká školní inspekce ve své výroční zprávě.

(5) Hodnocení školy a školského zařízení může provádět také jejich zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní.

Vyučovací jazyk a vzdělávání příslušníků národnostních menšin

§ 13

Vyučovací jazyk

(1) Vyučovacím jazykem je jazyk český.

(2) Příslušníkům národnostních menšin8) se zajišťuje právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14.